Výjimečný čin vyžaduje výjimečného člověka

recenze

Jan Palach - Hrdina, nebo oběť? (2019) / knihomolka_elka
Výjimečný čin vyžaduje výjimečného člověka
„Janovy smysly otupila šílená bolest, prostupující celým jeho ležícím tělem. Nevnímal křik ani paniku kolem sebe. Někdo zavolal záchranku a on jen stačil popálenými ústy vyslovit pár vět o tom, aby si lidé přečetli dopis, který nechal u fontány před národním muzeem v aktovce. Potom se celý svět rozplynul v mlze…“


Díky Vladimíru Liškovi, českému záhadologovi, publicistovi, novináři se nám k oslavě výročí smrti Jana Palacha dostává do rukou nové zpracování této děsuplné události, která se do srdce národa zapsala jako protest proti okupaci, proti nesvobodě. Janu Palachovi, se byť o zhruba 20 let později než plánoval, podařilo vyburcovat národ k činu a projevit nesouhlas s tehdejší politikou. Nejen díky tomu, si ho připomínáme jako mladíka s velkým srdcem, plného vlastenecké lásky a odvahy, která v srdcích mnoha lidí, žijících v době okupace chyběla.

„ Říká se, že výjimečný čin vyžaduje výjimečného člověka. Janovo sebeupálení bylo výjimečné především tím, co jím chtěl světu sdělit. “

Vladimír Liška neopomíjí ani příběh Jana Zajíce, jenž vzplanul jako pochodeň číslo 2, přesně o měsíc později po Janově smrti. Jeho čin se však z nepochopitelného důvodu do hlubokého povědomí národa nedostal. A tak byť i po něm následovalo pár dalších jiskřiček, v kalendáři nalezneme pouze připomínku 16. ledna jako Den Palachova sebeobětování, kdežto 25. únor tedy den upálení Jana Zajíce v kalendáři nenajdeme.

Nedávno jsem potkala člověka, který o sobě tvrdil, že měl představovat pochodeň číslo 29. Těžko uvěřit tomu, že by Janův čin následovalo tolik dalších lidí a proto je možná dobře, že už dalším pochodním nikdo tolik pozornosti nevěnoval a nevyzýval tím lidi k dalším takto strašlivým činům.

V knize se několikrát objeví česko-německé slovíčko zglajchšaltování, které mi tedy jako jedna z mála věcí na této knize nesmírně vadilo, nicméně věřím, že těm kterým jde lépe přes pusu (pokud tedy někdo takový vůbec existuje) by asi zas až tolik nevadilo.

Číst tuto knihu, mě nesmírně bavilo, ač se sama v historii ani politice příliš dobře neorientuji, působila na mě kniha velice čtivě. Celou se jí prolíná jakýsi úvahový charakter, kterým se autor snaží nastínit, co asi k tak děsivému činu Jana Palacha přivedlo. Bylo velice zajímavé dozvědět se něco víc o události ještě nedávných dějin. Tento drobný výlet do historie prostřednictvím knihy Vladimíra Lišky bych doporučila vlastně úplně všem čtenářům jednoho malého, chrabrého, českého národa.


Pokud vás stejně jako mě, tento příběh zaujal, nemohu zde nezmínit, že nakladatelství Albatros neopomenulo ani příběh Jana Zajíce a vydává tak i k jeho výročí smrti komixovou knížečku. Tato skutečnost mě opravdu moc potěšila a sama se na ni velice těším.

Komentáře (0)

kniha Jan Palach - Hrdina, nebo oběť? recenze