Všechny barvy duhy

recenze

Vyjednavač (2010) 5 z 5 / Ellbereth
Vyjednavač

Válka mezi Idrisem a Hallandrenem je na spadnutí. Existuje však smlouva mezi oběma královstvími, která může válce předejít. Král Dedelin musí jednu ze svých dcer provdat za Božího krále Susebrona, který má pověst tyrana. Pro tuto roli byla celý život vychovávána nejstarší dcera Vivenna. Učila se jak se chovat a hlavně jak ovládat svou barvu vlasů, která prozrazuje její emoce. Mladší dcera Siri byla vždy ta nedůležitá, ta, která si užívala volnost a s barvou vlasů si nikdy nemusela dělat starost. Král se však na poslední chvíli rozhodne jinak. Vivenna je pro něj příliš cenná a tak pošle Susebronovi do Hallandrenu Siri.

Siri přijíždí do hlavního města Hallandrenu T´Teliru vystrašená, nemá tušení, co jí zde čeká. Vždy ji vychovávali ve skromnosti, v jednotvárných barvách. Přesně podle učení jejího boha Austreho. V T´Teliru je však vše jinak. Je to svět plný barev, zahrad a jiných zvyků. Svět, kde nemají jen jednoho boha, ale mnohem více a jsou lidem na dosah. Zdejší bohové jsou Navrácení. Lidé, kteří zemřeli hrdinou smrtí a byli vráceni zpět, větší, silnější, krásnější. A s jedním božským dechem, kterým mohou jednou za život někoho zachránit a sebe obětovat. Všichni bohové jsou hýčkáni, sdělují kněžím své vize a naslouchají prosebníkům. Jediné co nemají, je volnost. Celý svůj navrácený život tráví v palácovém komplexu, stejně jako jejich Boží král Susebron, za kterého se má vystrašená Siri provdat. Siri časem zjišťuje, že věci nejsou takové jaké se zdají. A Vivenna se tak obává o svou mladší sestru, že se jí bez vědomí svého otce vydává zachránit.

Každý člověk vlastní jeden biochromatický dech. Bohové jich mají mnohem víc a každý týden jeden přijímají jako oběť od dárce. Člověk bez dechu se stává Tupcem, ale žije dál. Jen mu svět zešedne a smysly ztratí na intenzitě. S dechem lze i obchodovat. Dech nevlastní jen bohové, ale i Probouzeči. Čím víc dechů, tím má Probouzeč lepší schopnosti. Dokáží probudit věci z organických materiálů k životu a sdělit jim příkazy. Po vykonání příkazu si z oživlých věcí berou dech zpět. Ale to není vše....

Hallandren vlastní armádu neživých. Dechem je možné oživit mrtvé, kteří necítí bolest, nepotřebují jíst ani spát, v žilách jim místo krve proudí ichor-alkohol. Dokáží plnit jednoduché povely a jako čtyřicetitisícová armáda jsou nepřehlédnutelným problémem. Především pro království Idris, které ví, že válku nemůže vyhrát.

Dále už děj raději nebudu rozpitvávat, protože určitě nechci nikomu zkazit překvapení, kterých se v knize dočká dost a dost. Pokud jste již četli něco od Sandersona, víte, že se můžete těšit na neotřelý svět, originální nápady a děj, který prostě neodhadnete. Každou kapitolu si říkáte....tak jak to sakra je, co za tím může být? Přemýšlíte, mozek vám jede na plné obrátky a ve výsledku je stejně vše jinak.

Tentokrát Sanderson popisuje úžasně barevný svět, plný květů a krásných zákoutí. Tady by se vám oproti světu Mistborna prostě líbilo a proč nechtít potkat i nějakého toho boha. Jenže celou dobu cítíte něco prohnilého a nutí vás to číst dál a dál. Hlavních postav je zde hned několik, opět jsou snadno uvěřitelné, lidské, žádní superhrdinové, i když někteří z nich ve své podstatě takoví jsou.

Knihu bych ohodnotila zase na 95% a to jen kvůli tomu, že věřím, že pan Sanderson se bude ještě zlepšovat. Každá jeho kniha je skvost fantasy a originál. Navíc je to mladý chlapík, který se má ještě kam vyvíjet. Pro mě je to vedle Tolkiena, Pratchetta a Kaye prostě Pan spisovatel. Člověk s ohromnou fantazií a schopnostmi vás vtáhnout do děje. Včera jsem se od posledních 150 stránek prostě nedokázala odtrhnout a bylo mi úplně jedno, že ráno musím brzo vstávat. Ta kniha prostě nešla zavřít!!!

Komentáře (0)

Přidat komentář