Draci a drakeni

recenze

Planeta Pern byla v rámci kolonizace před dávnými časy osídlena lidmi, kteří však byli z nějakého důvodu ponechání svému osudu. Z mateřské planety Země se tak stala legenda a i ta byla jednoho dne zapomenuta. Pern je úrodná země, kterou však každých dvě stě oběhů trápí jeden velmi ošklivý nešvar. K Pernu se totiž přibližuje bludná planetka Krvavice, která směrem k zemi vypouští stříbřitá vlákna, jež se propalují vším organickým a dokázala by zničit veškerý život. Vlákna v zimě zamrzají ve vzduchu a jsou neškodná, stejně jako při spadu do vody. Jinak musí být zničena ohněm. Proto zdejší lidé vyšlechtili zvláštní formu okřídlených ještěrů – draků.

Život draků je velmi úzce spjat s drakeny, což jsou jejich jezdci. Každý draken je zasvěcen jednomu drakovi již při jeho vylíhnutí a celý život je spojuje telepatický kontakt, protože draci jsou velmi inteligentní a mírná stvoření. Draci s drakeny cestují oblohou a k překonávání větších vzdáleností používají skoky mezimezím. Draken si vybaví, kde se chce objevit a během pár úderů srdce je tam drak přenese. V mezimezí není vůbec nic, jen absolutní tma a chlad. A když zemře dračí jezdec, drak skočí do mezimezí a již nikdy se nevrátí…..

V minulosti měla mít každá držba jednoho pána, ale jelikož výjimečně celých čtyři sta oběhů nedošlo ke spadu vláken, lidé na tradice velmi rádi zapomínají. Také zapomínají na to, jak jsou draci s drakeny žijící ve weyrech nezbytní pro přežití celé planety. Každá držba má weyru odvádět desátek, ale to již dodržují jen tři poslední držby a to poněkud ledabyle. Také již neexistuje weyrů šest, ale zůstal jen Bendenský weyr a nikdo neví, proč jsou ostatní prázdné a nikde ani zmínky o tom, co se s ostatními stalo.

Příběh začíná na Ruathské držbě, kterou uchvátil držebník Fax. Drakeni zrovna hledají mladé chlapce a dívky k zasvěcení dráčatům, kteří se mají právě vylíhnout ze snůšky poslední zlaté královny Nemorth. Držba Ruatha je zanedbaná a nepřináší Faxovi žádný zisk. Důvodem je dívka Lessa, poslední přeživší z původní Ruathské krve, která přežila masakr celé své rodiny a žije na Ruathě zamaskovaná pod nánosy špíny. A právě při pouti drakenů za novými dračími jezdci vidí příležitost jak znovu získat to, co jí patří. Jezdec na bronzovém Mnementhovi F´lar se Faxovi po jeho otevřené provokaci postaví a v souboji ho zabije. Lessa se přihlásí o své dědictví, ale je jí F´larem nabídnuto mnohem víc. Cítí v ní, že by mohla být vhodnou weyrenou, takže jí vezme sebou k líhnutí dračích vajec, kde je i jedno královské. A právě Lessa se zasvětí s novou zlatou královnou Ramoth.

Jak knihu ohodnotit…..autorka vlastně začíná tak trochu sci-fi příběhem, když se zmiňuje o osidlování jiných planet lidmi. Příběh však pokračuje jako fantasy. Osobně mám velmi ráda draky a po těchto knihách je vyloženě miluju. Draci jsou zde důstojnými a inteligentními protějšky lidí, kteří je doplňují i škádlí. Kdo z nás by nechtěl tvora, na kterém by mohl létat a obdivovat ho za jeho krásu, vnímavost i inteligenci. Fantasy je můj nejoblíbenější žánr a s tím, jak tady autorka pojala draky, jsem se nikde jinde nesetkala. Námět je velmi zajímavý, je to čtivé, vtáhne vás to děje. Vcelku dost mě mrzí, že série Drakeni z Pernu se jako fantasy víc nedostala do podvědomí lidí minimálně u nás v Čechách. Jediné co asi lze autorce vyčíst, je to, že její popisy jsou prostě mizerné. Nic ve zlém, ale prostě to tak je. Jsem zvyklá spíše na autory mužského pohlaví a přijde mi, že ti si dávají více záležet na tom, aby popsali prostředí, vzhled hlavních postav, faunu a floru. Takže když čtu, vidím před sebou obrazy. Anne McCaffrey vám dává mnohem širší pole pro vaší vlastní fantazii. A také oproti ostatním autorům (převážně mužům) píše mnohem více srdcem. Takže sice nevíte, jak přesně vypadají hlavní postavy nebo třeba místní hospodářská zvířata jako bezel, ale zase znáte mnohem lépe povahu a nálady vašich oblíbenců. Znáte jejich pocity, víte, co je rozčílí. Co se děje týče, řekla bych, že právě ta pocitovost vás vtáhne tak kam má a některé nešvary autorce prostě odpustíte. Takže už nechám na vás, zda je toto vlastně zápor či klad. Příběh je možná místy až naivní, ale tím je vhodný i pro mladší čtenáře. První tři knihy série i vlastním a ráda se k nim vracím. Další tři díly mám nyní zapůjčené z knihovny, ale trochu se díky recenzím obávám, že nebudou mít kvality prvních třech dílů. Dále pokud mohu doporučit, tak je určitě vhodné si přečíst Dračí úsvit, který je právě spíš sci-fi a dostáváte se zde do doby kolonistů, kteří ještě mají technické zázemí a řeší právě vývoj dračího plémě, aby mohli účinně bojovat s vlákny během spadů.
Podtrženo, sečteno….knihu rozhodně doporučuji, ale musíte si zvyknout na styl autorky. Je poměrně dost svá a někomu, kdo rád popisné a výpravné fantasy, sednout prostě nemusí. Já osobně se do tohoto světa vracím velmi ráda. Za mě 85%.

Komentáře (1)

29.01.2016

IYv

když jsem před 15 lety dostala náhodou tyhle knížky do rukou, uchvátily mě. Právě ten prostor pro vlastní fantazii se mi líbil nejvíc. Časem jsem posháněla všechno možné, co od ní u nás vyšlo a zdálo se mi, že víc a víc to téma rozmělňuje a přestalo mě to tak bavit. Ale ty první dvě - Dračí let a Dračí skok už navždy zůstanou v mé knihovničce na poličce "nejoblíbenější".