Vražda Kafkova vnuka – velké překvapení

recenze

Vražda Kafkova vnuka (2017) / klarabooks
Vražda Kafkova vnuka

Poté, co jsem si přečetla román Proces, získal si moje sympatie pražský německy píšící autor židovského původu, Franz Kafka. V Proměně mi už bylo kafkovské vnímání světa velmi blízké. Ano, Franz Kafka, smutný Žid, si mě získal.
Když vydavatelství MOBA vydalo detektivní příběh Vražda Kafkova vnuka, přilákal mě název knihy související s Franzem Kafkou jako magnet.
A musím upřímně přiznat, že jsem byla velmi příjemně překvapena. Spisovatele Jaroslav Kuťáka, jenž mi byl neznámý, chválím za to, jak osobitě a neotřele píše a čtenář si tak připadá jako účastník příběhu.
Na základě skutečnosti, že jsem autora pana Jaroslava Kuťáka (*1956) neznala, vyhledala jsem si z disponibilních zdrojů bližší údaje. Pan Kuťák je nejen spisovatel a překladatel, ale taky rekreační fotbalista, šachista a profesionální golfista, takže se věnuje i aktivitám, které nemají s literaturou nic společného.
Kniha Vražda Kafkova vnuka, jež by dle mého soudu mohla být takovou doporučenou četbou pro každého milovníka spisovatele Franze Kafky, má ambice překvapit i ty, kteří France Kafku nevyhledávají.
Příznivci tvorby Franze Kafky mohou být poněkud zaskočeni tím, že Kafka měl mít syna, o kterého ovšem neměl mít zájem, protože nevěřil, že chlapec Martin je jeho potomkem. Je to ale všechno pravda? Je všechno tak, jak se na první pohled jeví? To už si musíte přečíst sami v této fantastické knize, která předčila všechna má očekávání.
Kniha si žádá hlubší zamyšlení, jelikož sestává z několika příběhů, které jakoby spolu nesouvisely. Není to tedy jednouchá odpočinková lieratura.
Na závěr cituji:
„František si přisedl. Ostatní ho nadšeně vítali, ale mlčel.
„Tak jste ho nezabila,“ vykřikl.
„Kafkův vnuk žije!“
„Franzi! Františku!“
„Já myslel, že je po smrti!“
A více už vám prozradí toto knižní dílo.

Komentáře (0)

Přidat komentář