Vítěz

recenze

Novinka Kláry Janečkové zavádí čtenáře mezi závodníky ralley a také na exotický kanárský ostrov Fuerteventuru.

Nejprve nám autorka představí Johanku Lordovou, zhýčkanou dcerunku univerzitní profesorky a úspěšného zlínského podnikatele. Má všechno, na co si vzpomene a na co ukáže prstem. Bezhlavě se však zamiluje do Seba, za kterého se tajně provdá. Naneštěstí se z něj vyklube zadlužený fotograf, který se neštítí žádných praktik, aby mohl splácet dluhy. Tomáš je starší než Johanka. Charismatický ženatý muž se dvěma dětmi. Je sebevědomý a velice si věří. Možná i tato pýcha mu jako slavnému "triumfadorovi", jezdci ralley, zlomila vaz. Johanka a Tomáš se potkávají na zlínské Barum Ralley. Že by láska? Jejich vztah je teprve na startu a bude to hodně překážková trať.

Co se týče samotného stylu psaní, autorčiny knihy se čtou velice dobře, nenajdete tu žádná hluchá místa. Autorka umí skvěle popsat napínavé scény i popis ostrova Fuerteventura. Živě jsem si dokázala představit, jak to tam může vypadat. Věrohodně také byly popsány závodní tratě. Z tohoto úhlu pohledu je Vítěz nejlépe napsaná kniha z autorčiny tvorby.

Tímto však moje kladné hodnocení končí. Obě hlavní postavy mi byly nesympatické. Nejlépe je autorka popsala v první části knihy, kdy ukázala, že lidé mohou morálně i fyzicky spadnout hodně hluboko na samé dno. Oba byli pyšní a příliš sebejistí. Mysleli jenom na sebe a jejich sobectví jim způsobilo hodně drsný pád.

Postavy jednaly nepříliš věrohodně. Když je postava kladná celou knihu, nemůže se přeonačit během jedné stránky na postavu zápornou a platí to i opačně. To pak není společenský román, ale červená knihovna. Pokud to tak je, musí se k titulu stavět jinak.

Ústředním tématem je chorobná žárlivost. Klára Janečková ji popsala více než dobře. Tady se jí zúročila její psychologická praxe. Žárlení nezmizí ale přes noc a ve stadiu, ve kterém se ocitl Tomáš, by bylo potřeba odborné pomoci. Během čtení mnou zmítaly hodně silné emoce, především vztek a nerozuměla jsem tomu, proč Johanka ze sebe dělá oběť.

Jak už jsem jednou zmínila, nejedná se o společenský román, ale o červenou knihovnu, kde jsou možné i nereálné věci. Na začátku čtení jsem byla přesvědčená o tom, že moje hodnocení bude kladné, ale jak jsem postupovala dále, nadšení upadalo.

Ke knize patří ještě jedno malé pozitivum a to nádherná obálka od Kateřiny Brabcové. Ty se mi vždycky líbí. Tato má atmosféru a slibuje romantiku. Což vlastně, koneckonců, čtenář dostane.

Kdo má rád díla Kláry Janečkové, bude jistě nadšený. Titul nebyl vyloženě špatný, ale zkrátka tu byly věci, které nemusí náročnějšímu čtenáři vyhovovat.

Komentáře (0)