Vítejte ve světě magických vran.

recenze

Bouřná vrána. Zajímavá a na první pohled temná obálka, která nás zavede do města Rhodaire, v němž žije hlavní hrdinka Anthia a kouzelné vrány, které jsou důležitou součástí tohoto magického příběhu.

To, že se ve YA fantasy literatuře objevují různá mystická stvoření, je naprosto běžné a očekávané. Ale musím říct, že s magickými vránami jsem se setkala poprvé. Zajímavá myšlenka, která doprovází celé vyprávění. Pokud si myslíte, že jsou to stvoření malá, jste na omylu. Jedná se o obrovské vrány, které slouží obyvatelům Rhodaire. Jsou zajímavé nejen svou velikostí, ale i tím, že využívají moci živlů. Pomáhají lidem nejen s ochranou, ale také např. se zemědělstvím. Jsou pro město nepostradatelné až do té doby, než je napadne illuciánská armáda a všechny vrány zabije. Stane se to během slavnostního obřadu, kdy si princezna Anthia má vybrat svou válečnou vránu. Během útoku na město je zabita i matka samotné princezny, současná královna. Co by to ale bylo za dobrodružství, kdyby se jedno vejce vrány nezachránilo? Hlavní hrdinka se snaží o pomstu a také o záchranu magické vrány. A to je hlavní zápletka celého příběhu.

Anthia je sedmnáctiletá princezna, která po smrti své matky upadá do deprese. Je zničená, zklamaná, plná bolesti a vystrašená z toho, co bude. Autorka problémy mladé hrdinky popisuje tak sugestivně, že já sama jsem místy upadala do deprese, což pro mě jako čtenáře bylo místy těžké překonat, a těšila jsem se, až toto její nelehké období pomine. Při čtení knih totiž nevyhledávám smutek, ale naopak radost a odreagování. Na druhou stanu autorku chválím, že se snaží seznámit mladou generaci čtenářů s tímto problémem, který může potkat každého z nás.

„Svatí mě museli nenávidět. Už to bylo téměř půl roku, co Illuciánská říše zničila můj život. Od té doby jsem sotva opustila svou komnatu. Stěží jsem se dokázala dostat z postele. Dokonce i teď jsem měla chuť se pohřbít pod přikrývkami a zmizet v temnotě.“

Po boku princezny se v příběhu objevují mladí muži. Jedním z nich je princ Ericen. Líbilo se mi vzájemné hašteření a popichování mezi nimi. Ovšem čeho je moc, toho je příliš. Povede to ale k něčemu více?

Princezninou pravou rukou je Kiva, dívka se zapleteným copem v uniformě hradní stráže, která po jejím boku stojí celý příběh. Nesmím opomenout také Anthiinu sestru Calizu, která pro ni chce vždy jen to nejlepší. Caliza je opak princezny v tom, že je klidnější povahy. Dokáže si poradit nejen s lidmi, ale také politikou.

Autorka se nebojí zapojit tématiku LGBT, což pro mě bylo příjemné překvapení, jelikož bych ji v tomto žánru neočekávala. Navíc není čtenáři představena násilně, ale jako běžná součást našeho života. Plusové body tomu přidává, že to není napsáno přímo, ale pouhými náznaky během příběhu.

Než jsem se dostala do příběhu, trvalo mi to dlouho. Asi po 90 stranách jsem se začetla a děj mi přišel zajímavý. Pokud jste čtenáři, kteří mají problém se začíst, a když je kniha z počátku nezajímavá, tak ji odkládají, není tento příběh pro vás a raději sáhněte po jiné. Ze začátku to bylo hodně popisné a místy jsem se v příběhu ztrácela. Objevovalo se tam najednou hodně informací, z nichž se mi po chvíli udělal v hlavě guláš. K celkovému pochopení mi pomohl až rejstřík umístěný na konci knihy obsahující popis světa Bouřné vrány a letek Arisu (město divů, do kterého jezdili lidé z celého světa obchodovat, učit se a žát). Celkově je děj pomalý, nejsou tam velké zvraty a vše se řeší v poklidu. Za mě téma fajn, ale chtělo by to více akce, zápletek, adrenalinu.

Jedná se o první díl z chystané duologie, druhý díl je vydaný prozatím v anglickém jazyce jako The crow Rider. Věřím, že nás v něm čeká více akce, zajímavých situací a soubojů.


Děkujeme společnosti Albatros Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku

Komentáře (0)