Vídeňské zločiny poprvé

recenze

Případ podivné sebevraždy je prvním dílem ze série Vídeňské zločiny a setkáváme se tu s novým hrdinou, vrchním komisařem Davidem Bronsteinem. Každý jeho případ nás zavede do jiného významného roku pro rakouskou historii. A protože autor má české předky, dočteme se i zmínek o naší zemi.

Tento první díl nás tedy podle názvu zavádí do Vídně roku 1913. Mladý a nadšený David Bronstein je přidělen ke sledování podezřelých cizinců. Práce mu přijde nudná a zbytečná, protože předpokládá, že se po nich brzo slehne zem a nikdo o nich už neuslyší. Pro nás čtenáře je však úsměvné, když se hned dozvídáme, že hlavním podezřelým je muž řečený Stalin. Bronstein však touží po pořádném případu, aby mohl ukázat, co v něm je a proto je rád, když je přivolán k podezřelé sebevraždě bezvýznamného vojáka. Jako jediný si povšimne důležitého detailu, který ho přivádí k názoru, že to nebude sebevražda, ale vražda.

Jelikož mrtvý voják bydlel v podnájmu a moc o sobě nemluvil, je na Bronsteinovi, aby o něm zjistil víc. Sledujeme tedy, jak vyhledává jeho přátele i místo, kde muž sloužil. Práce je to náročná, ale hlavně zdlouhavá. Bronstein nemá žádné moderní vymoženosti dnešní doby a tak musí pátrat hezky postaru. A aby to bylo ještě těžší, musí řešit i problémy se svými nadřízenými, drobné strasti s rodiči – tedy s maminkou, která toužebně čeká na vnoučátka, ale i komplikace v lásce, když se seznámí s krásnou a bohatou Marii Carolinou.

Příběh je to zajímavý a propojením fiktivních i reálných postav dostává další rozměr. Knize bych asi vytkla jen dlouhé popisné pasáže míst ve Vídni, kdy to občas zavánělo cestovním průvodcem. A také moc dlouhé kapitoly, ale to už je opravdu jen můj osobní problém. Knihu hodnotím průměrně, protože výrazně nepřevyšuje dnešní detektivní tvorbu. Ale je to příjemná oddechovka, která vás přenese zase do jiného prostředí, které přece jenom tak často v knihách nevidíte. Mohu říct, že jsem zvědavá, jaké bude pokračování a kam nás to v historii posune.

Komentáře (0)