Věnováno všem romantickým dušičkám..

recenze

Emily je jedna z mnoha žen, kterým to nějak v životě přestalo vycházet. A tak potřebuje radikální změnu. Poté, co se definitivně rozloučí s manželem, ji kontaktuje její bláznivá tetička Bee a pozve ji k sobě na ostrov Bainbridge, kde s ní jako malá trávívala prázdniny. No proč ne, řekne si nakonec Emily, a vyrazí vstříc novým dobrodružstvím.

Hlavní důvod proč na tento výlet Emily kývla, je fakt, že nutně potřebuje najít inspiraci pro svou novou knihu. Kdo by totiž chtěl, skončit jako autor jednoho díla. Na manžela zapomíná v okamžiku, kdy na ostrově narazí na svou dětskou lásku Grega, o co víc se jí dovolená u tetičky zkomplikuje, když pak objeví i překrásného souseda Jacka. Její příběh však nabere úplně nové obrátky v momentě, kdy ve svém pokoji objeví starý červený deník a začne rozkrývat roky utajené tajemství.

„Uvolnila jsem si zápěstí ze sevření hodinek – nemůžu s nimi spát - a otevřela zásuvku nočního stolku. Ale jak jsem do ní hodinky ukládala, něčeho jsem si v ní všimla. Byl to zápisník, očividně nějaký deník. Vytáhla jsem ho a přejela rukou po hřbetě. Byl starý a jeho neobvyklý přebal z červeného sametu vypadal ohmataně a ošoupaně. Dotkla jsem se ho a okamžitě mě bodla výčitka. Co když je to Beein starý deník? Otřásla jsem se a opatrně vrátila deník do zásuvky. Ale o chvilku později jsem ho znovu držela v rukou. Bylo to příliš neodolatelné…“

Snad by se dalo očekávat, že pro svou novou knihu zde Emily nasbírá materiálu až až, ale jak to s ní vlastně dopadne? Dokáže se po rozvodu plně postavit na nohy a začít si s někým novým?… Dokáže odhalit tajemství červeného deníku?... A dokáže vůbec najít své místo v životě?...

Mám i něco, co bych knize vytkla. Přehlednosti knihy by moc pomohlo výrazněji odlišit deníkové zápisy od příběhu samotné knihy. V knize jsou tyto zápisky totiž "odlišeny" jen mírným zmenšením písma a to mi přišlo opravdu málo. Navíc tak trochu začínám mít problém s tím paperbackem. Jedno čtení u vody, a už se mi slupuje horní folie, což mě teda pěkně štve, protože si na vzhledu svých knížek hodně potrpím.

Láska z deníku je třetí kousek edice Srdcovky, kterou jsem si okamžitě zamilovala. Ani jedna z knih mě zatím nezklamala a těší mě, že každá přináší něco úplně jiného. Jasně, jde v podstatě o moderní verzi červené knihovny, ale když ony jsou prostě tak krásně graficky zpracované, no a ty příběhy, co potěší nejednu ženu - obzvlášť někde na lehátku u vody. Nemohu se dočkat dne, kdy budu mít ve své knihovně srdcovek tolik, abych si z nich mohla začít skládat duhu! Protože to přesně ony jsou, duhové, veselé, romantické srdcovky, které doporučuji úplně všem romantickým dušičkám!

Komentáře (0)