Tichá voda břehy mele

recenze

Tichá voda břehy mele. Tato slova dokonale vystihují celý leitmotiv nové knihy české autorky a advokátky Jarmily Pospíšilové s názvem Palec a tichá voda. Kniha již jako třetí v pořadí patří do série zvané Viktor Palec. Viktor Palec je bývalý kriminalista a současný starosta na venkově, skrze kterého se s námi autorka dělí o svůj příběh mrtvého rybáře Emila Rybky. Je to právě on, kdo je takovým středobodem mezi vyšetřujícími kriminalisty a místními obyvateli, pro které je oporou i důvěrnou osobou.
Rybkův případ byl nezvykle rychle uzavřen, když se k vraždě přiznal jeden mladý feťák, ačkoliv nesedělo mnoho detailů. A opravdu zanedlouho tento zbabraný případ přistál na stole majoru Stárkovi jako znovuotevřený a vyšetření tak musí začít znovu. Dlouhou dobu se celý vyšetřovací tým nemůže pohnout z místa, avšak když sousedka a blízká zemřelého Rybky přijde právě za starostou Palcem, že ví o jistých materiálech, které jí soused spolu s mimořádnou hromadou peněz svěřil, najednou se objeví nespočet podezřelých a vyšetřování nabírá na obrátkách. Kdo by to byl řekl, do tichého invalidního Rybky, kterého si nikdo ani pořádně nevšiml, že není takový nebohý chudáček, co si jen potichu nahrává hlasy ptáků a loví ryby. Že je to ale pěkně mazaný a podlý vyděrač, co šmejdil na každém rohu a odposlouchával koho mohl, aby si pak mohl za tajemství ostatních nechat pěkně platit. Když se tato tajemství začnou v rámci vyšetřování přetřepávat, nervozita stoupá, strach z odhalení také a na malé vesnici to zavání pořádným průšvihem.
Pospíšilová dala celému příběhu takovou příjemnou důvěrnost, popsala život na vesnici, tak jak bývá protkán vztahy a drby, jak si sousedé všímají jeden druhého, co dělají a nedělají a přitom mají před očima něco zásadního, co nevidí. Postava Viktora Palce se mi líbí moc, ačkoliv jsem při čtení až tak moc nevnímala jeho klíčovou roli. Možná je to i tím, že se autorka nezaměřovala tolik na jeho osobní život, jak to teď v krimi příbězích bývá dosti časté. Určitě to ale knize neubralo na čtivosti, naopak velmi krátké kapitolky přidaly na tempu, s velkým množstvím možných podezřelých se stále něco dělo a najednou byl vrah odhalen a příběh u konce. Popravdě ačkoliv jsem vůbec neměla tušení, kdo nakonec stál za Rybkovou vraždou, nějak jsem u toho odhalení a konce příběhu čekala trošku takový ten pocit, kdy to ve vás rezonuje alepoň chvíli. Možná za to může dle mého nadbytečný epilog o tom, co udělaly některé z postav po dopadení vraha. Někdy to vítám, tady mě to příliš neoslovilo.
Souhrnem však musím říct, že je to příjemná krimi oddechovka s dobře vykresleným prostředím i postavami a zajímavou zápletkou.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.

Komentáře (0)