Tajemství rodiny Flemingů
recenze
Dítě noci (2022)
/ a.k
Osamělá důchodkyně Sharon Lemková žije v malinkém domku ve Wisconsinu jen ve společnosti své kočky. Dospělá dcera Amy se odstěhovala za úspěšnou kariérou a s matkou zůstává jen v telefonickém kontaktu. Sharon se jedné lednové noci rozhodne pořídit snímek mimořádného zatmění Měsíce a ze zahrady při tom spatří v okně sousedů malé děvčátko, které myje nádobí. Je zvláštní, proč u Flemingů nedávají dítě tak pozdě spát. Ještě větší záhadou ale je, že v rodině žije s rodiči pouze jeden puberťák. Kde se tam tedy vzala uprostřed noci malá holčička?
Amy se obrací na svou matku s nečekanou žádostí. Ráda by, aby u sebe nechala bydlet nevyrovnanou teenagerku Niki, která se dostala do problémů u rodiny, kde doposud pobývala. Niki má za sebou těžké dětství, ve kterém zažila nehezké pěstounské praktiky. Je zranitelná, bez prostředků a nemá se na koho obrátit. Sharon si k dívce velmi brzy najde cestu. Více než novou bytnou je pro ni adoptivní babičkou, která jí ráda ve všem pomáhá. Podělí se s Niki o zážitek svého zvláštním pozorování v okně u sousedů a obě brzy propadnou touze odhalit, co se v domě u sousedů skutečně děje.
Čtenář má výhodu, protože na rozdíl od dvojice Sharon+Niki sleduje i rodinu Flemingových. Svůj život za zdmi domku si úzkostlivě střeží. A není to nic pěkného, co skrývají před světem. Flemingovi mají totiž jedno velké rodinné tajemství.
I přes komplikovanou zápletku je román napsaný jednoduše, má svižné tempo a dobře se čte. Charakteristiky postav jsou často přehrané na ryze kladnou či zápornou stranu. Asi by mi více vyhovovalo, kdyby se tady autorce povedlo rozbít jednotvárnost charakterů.
Zápletka i se všemi svými odbočkami je hodně předvídatelná a dá se velmi brzy prokouknout. I tak to nemění nic na tom, že si dokáže příběh udržet čtenářovu pozornost a zvědavost, co se odehraje na další stránce.
Je to jeden z těch příběhů, ve kterém se odkrývá tajemství lidí, které můžeme denně potkávat na ulici. Ukazuje, že chování jedince nemusí odrážet jeho povahové vlastnosti a první dojem o člověku nemusí být vždy ten správný. Je to příběh o malém, bezbranném dítěti, který má tu sílu dotknout se našeho nitra.
Čtenářům, kteří rádi odhalují rodinná dramata a dávají přednost jednoduše psanému příběhu, bude tato kniha dobrou volbou. Taková nenáročná četba s vážným tématem, která má přívětivé tempo a jasně směřující konec.
