Svinstva války, ale skoro bez války

recenze

Čas žít, čas umírat (2006) 4 z 5

/ vorenus

Hlavní postava příběhu je mladý voják, který bojoval na různých frontách a počáteční nadšení a idea vystřídala po čase už jen letargie a boj o holý život. Na ruské frontě dostává po dvou letech dovolenou a těší se na setkání s rodiči a klidnou zemi bez války. Jeho návrat do vlasti však bude hořký, jako ten nejsilnější pelyněk.

Není potřeba prozradit z děje víc. Kniha je sice z války, ale její děj se odehrává většinou ve válce zničeném Německu. I tak si však děj udržuje velmi vysokou laťku. Hrůza války se prostě neodehrávala jen na frontě. A pan autor nám skvěle vykresluje tehdejší situaci, když není dostatek jídla a každý soused je nebezpečný a i jen jedna špatně vyslovená věta vás může klidně stát i život.

Každý, kdo chce nakouknout na chvilku do atmosféry války rozbitého města od nesčetného bombardování a nebo zjistit, jak se v té době žilo obyčejným lidem, tak má skvělou možnost a věřím, že toho žádný čtenář nebude litovat.

I když je to jen román, tak nesmyslnost války a jejich následků je poučná i po desítkách let od jejího uplynutí a každý myslící tvor by se z minulosti měl poučit.

Tuhle knihu by si měl přečíst každý a snad by na světě bylo zase o něco líp.