Studie jedu aneb staronová fantasy

recenze

Věděli jste, že tahle kniha vlastně není nová? V originále byla vydána v roce 2007. Myslíte, že je doba vydání na knize poznat?
.
Studie jedu mě uchvátily na první pohled. Už jen podle obálky, pak podle anotace a nakonec tím, že je prý podobná Skleněnému trůnu (ten ale vyšel až po ní). Ale splnily moje očekávání?
.
Začneme zápory, takže od konce. Jediné, co mohu knize vytknout, je právě její uspěchaný konec. Celkově je tempo knihy trochu pomalejší, ale to se mi líbilo, bylo to akorát. Ale ten konec? Proč je najednou všechno na sebe tak nahuštěné? Navíc mi tam chybí důležité projevy. Třeba ztráta blízkého člověka vyžaduje nějaký smutek, nebo naopak objevení citů milovaného člověka zase radost. A na to je potřeba víc prostoru. Ne, dvě kapitoly pro tolik věcí mi opravdu nestačí.
.
Od začátku byla kniha velmi povedená - vykreslení prostředí, objevování charakterů postav a jejich popasování se situací a pocity, které z toho plynou. Není to tuctová fantasy. Krom magie se tu totiž hodně mluví i o jedech a jejich ingrediencích a to mě opravdu hodně bavilo. I politika je tu jiná, nemáme tu krále ani císaře, ale velitele, který se musí, jako všichni ostatní, řídit přísným kodexem chování.
Od poloviny knihy, kdy se příběh víc rozjíždí a přichází i trochu detektivní zápletka, jsem se do Studií jedu tak začetla, že jsem jí nemohla odložit. Opravdu mě uchvátila a už tehdy jsem věděla, že brzy objednám druhý díl, který zrovna vycházel.
Když k tomuhle všemu přičtete naprosto úžasně tajemného Valeka, je to asi úplně jasné. Co má ale Valek za lubem? Na čí straně vlastně je? Tajemný a navíc pohledný hrdina mě přikoval ke křeslu.
Ale musím uznat, že i chytrá Jelena si mě dokázala rychle získat. Po všech hrůzách, které si zažila, se snaží sžít se svou novou situací a vybrat si správnou cestu, která jí udrží naživu déle. Líbilo se mi, jak se snažila navazovat přátelství a jak jí ovlivňovala nová loajalita, kterou pociťovala.
.
Obálka je prostě dokonalá. Miluji zelenou barvu a tenhle odstín je úžasný. A detail krásné lahvičky perfektně koresponduje s obsahem knihy.
.
Upřímně mi kniha Skleněný trůn vůbec nepřipomínala. Jediná podobnost, kterou vidím, je postava vytržená z trestu kvůli službě vládci. Ale vůbec to nevadí. Kdyby autorka víc rozepsala ten konec, určitě bych neváhala a hodnotila plným počtem, takhle ale půl hvězdičky uberu. 4,5/5

Komentáře (0)