Strom splěných přání aneb další hygge, které jsem tam nenašla

recenze

Strom splněných přání je druhá knížka, kterou jsem četla a měla něco společného s hygge. Doufám, že jich bude víc, je to příjemné téma.
.
Musím ale říct, že tady hygge vůbec nevidím. Pár popisů různých hotelových pokojů, nádherné Norsko nebo hrnek horké čokolády to úplně nezmění. Od romantické linky jsem čekala mnohem víc. Hlavní hrdinka Kate, novinářka na služebce v Norsku, má po rozchodu rozhozené preference a celkově je svou budoucností zmatená a nejistá. Jeden, dva nebo vlastně tři muži jí v Norsku otevřou oči.
Děj byl v otázce romantické linky úplně průhledný. Některá Katina rozhodnutí mi přišla dost nelogická a na její věk nevyzrálá. Ovšem z pohledu čtenáře je lehké zhodnotit, čím si šlape po štěstí.
.
Veliké plus je “detektivní“ část příběhu, včetně starých dopisů a válečného veterána. Koukněte rozhodně do anotace. Tahle tvář knihy byla totiž naprosto kouzelná a nečekaná. Rozuzlení detektivního příběhu mě opravdu překvapilo a bylo to moc fajn zpestření.
Celkově měly postavy patrný vývoj. Rozvíjení vztahů členů novinářské cesty bylo zajímavé sledovat. Líbil se mi Ben, který je přesně takový dobrák od kosti, kterého bychom měli mít všichni poblíž sebe.
.
Obálka knihy mě zaujala na první pohled a po přečtení anotace jsem si jí hned rezervovala v knihovně.
.
Celkově mě kniha nijak zvlášť nenadchla a čekala jsem od ní víc. Ale bylo to příjemné čtení, nenáročné. Za měsíc si nevzpomenu, že jsem jí četla. Takže pouze 3/5.

Komentáře (0)