Spouštěč

recenze

Ve třetí, u nás vydané, knize od Wulfa Dorna se setkáváme s doktorkou Ellen Rothovou v Lesní psychiatrické klinice.
Ellen přebírá případ od svého přítele Marka, který odjel na dovolenou.Jde o neznámou ženu, která je strašně zanedbaná a samá modřina.Neznámá se bojí Černého muže, což je říkanka z dětských let.
Jednoho dne, když jde za ní Ellen, zjistí že je pryč a vše nasvědčuje tomu že tam nikdy ani nebyla.Nikdo ji neviděl, v pokoji číslo sedm nikdo ubytován nebyl, a dokonce složka případu je pryč.Jediný kdo ji kdy viděl byl Mark, ten je ale na dovolené v Austrálii, na ostrově, který lidi vyhledávají proto, že tam neni žádný signál, jen čistá příroda.
Stává se z Ellen blázen?Existovala pacientka vůbec?A proč má pocit, že ji začal někdo sledovat?
Pro začátek bych měla asi poukázat na skutečnost, že i když ji u nás vydali jako třetí knihu, je to vlastně první díl.Naštěstí to nijak nevadí ve čtení.
Předešlé dvě knihy jsem už od autora četla,takže jsem myslela že už další snad nemůže být lepší, ale opak je pravdou.
Spouštěč je mnohem lepší, než předešlé dvě.Je mnohem napínavější a strašidelnější.A jako u předešlých dvou, nevíte kdo je padouch, to zjistíte až poctivě na konci.
Ty strašidelné pasáže jsou tak propracované, že máte pocit, jako by jste byly v temném tunelu vy.Kolikrát jsem z toho zapomněla dýchat, protože jsem byla napnutá jak struna a čekala, kdo odkud vyskočí.
S Ellen jsem soucítila.Léčila pacientku, která z ničeho nic zmizela.Nikdo ji nevěřil, ani kamarád.Je to ten nejhorší pocit, když víte že je to pravda, ale ostatní z vás dělají blázna.
Takže, pokud jste četli už nějakou Dornovu knihu, tak věřte, že na Spouštěč předešlé dvě absolutně nemají, a to i když jsou fakt skvělé.

Komentáře (0)