Spletité klubko lží se začíná rozplétat... a vám dochází dech.

recenze

Poslední nádech (2015) / Šárka5875 (285 views)
Spletité klubko lží se začíná rozplétat... a vám dochází dech.
Zase to slovo, pravda. Je to Jackson, komu věřila. Její manžel. Muž, kterého milovala a chtěla s ním strávit celý život. Muž, kterého ztratila. „Proč to děláš, Saule? Jackson mi vyprávěl o Jižní Americe - o Chile, poušti Atacama, Peru, Brazílii - , vím o té cestě.“
„On na těch místech nikdy nebyl.“
„A ty ano?“


Tajemstvím opředený příběh napsaný Lucy Clarkeovou začíná jednoho chladného, větrného rána v Dorsetu, bydlišti Eviny matky. Eva se vydává na skalnaté pobřeží za svým mužem, který tam chodí rybařit. S hrůzou však zjistí, že Jacksona strhly rozbouřené vlny do moře a pravděpodobně nehodu nepřežil. Přivolaná pobřežní stráž pátrala po těle, ale bylo nejspíše silnými proudy uneseno daleko od místa tragické události.
Evě se zhroutí svět. Byla vdaná tak krátce... pouhých deset měsíců. A nyní je vdova. Jak bude bez Jacksona žít? Velkou oporou jí je nejlepší přítelkyně Callie a matka.
I přes péči a podporu obou žen se Eva rozhodne, že navštíví Jacksonovu rodinu, se kterou se dosud neseznámila, jeho otce a bratra. S bratrem Saulem se Jackson dlouho nestýkal. Matka tragicky zemřela při lesním požáru před mnoha lety. Jejich otec se s neštěstím dosud nevyrovnal a propadl alkoholu. Eva je přesvědčená, že pokud bude moci svůj žal sdílet s Jacksonovými nejbližšími, bude ho lépe snášet.
Opustí tedy na čas práci porodní asistentky a odlétá do Tasmánie.

Setkání s otcem však není pro Evu vůbec příjemné. Dirk je mrzutý, nechce s ní o synovi vůbec mluvit, je naštvaný, že se s Evou vůbec oženil. Eva jemu postoji vůbec nerozumí. Rozhodne se tedy vyhledat Jacksonova bratra Saula, ale u něj také narazí na odpor. Navíc se začíná dovídat podivné věci z manželovy minulosti. Vše se jeví, že si Jackson spoustu věcí o sobě vylhal, ba je přímo doslova převzal od svého bratra. Nemůže tomu uvěřit. Dokázal by jí Jackson od začátku takhle lhát? Miloval ji vůbec nebo to byla také jenom lež? Eva je otřesená a snaží se pátrat dál. Musí se dozvědět celou pravdu.

"Byl bych ti rád ukázal každý kout Tasmánie, protože vím, že by sis ten ostrůvek zamilovala. Ale ve skutečnosti jsem tě tam nikdy nechtěl vzít. Jak bych mohl?"

Mám sto chutí psát dál a rozebrat s vámi různé detaily a postřehy, protože mě kniha opravdu pohltila. Ale nemohu, jelikož bych vás ochudila o překvapivé zvraty, kterých je v příběhu opravdu hodně.

Kniha mě polapila do svých sítí od samého začátku. Autorka dokáže skvěle vykreslit postavy, jejich psychiku, pocity, emoce, myšlenky. V pasážích o volném potápění máte chuť sami zadržovat dech a cítíte, jak vás objímá voda. Přímo právě části vyprávění odehrávající se v Tasmánii vás doslova vtáhnou, příroda, podmořský svět tam musí být úžasné. Děj opravdu naplno prožíváte spolu s postavami, dokážete se do nich vcítit, i když příběh není vyprávěn pouze z pohledu jedné postavy, kdy se člověk do hlavních hrdinů vžívá ještě mnohem lépe. Ovšem já do děje vplula absolutně i u vyprávění v er-formě.

Knížka mě nadchla, moc doporučuji k přečtení. Autorka nás udržuje v napětí až do konce, protože rozuzlení a úplné prozrazení celého příběhu, přijde opravdu až s posledními stranami.

Je to jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední dobu četla a jsem moc ráda, že mi byla jako recenzní výtisk nabídnuta.

"Byli jsme spolu jen dva roky, Evo. To nebylo dost dlouho."

Hodnocení: 5/5

Komentáře (0)

kniha Poslední nádech recenze