Jutta, Zdeněk, Andrea... tři jména, tři výrazné postavy jednoho historického příběhu

recenze

Jutta (2018) / Šárka5875 (504 views)
Jutta, Zdeněk, Andrea... tři jména, tři výrazné postavy jednoho historického příběhu
Na počátku knihy nahlédneme do rodiny židovského zubaře Samuela Kühnela. Píše se listopad 1942. Zde také poprvé poznáme Juttu, ale jen velmi okrajově v 1. kapitole. V dalších kapitolách se seznámíme se Zdeňkem. Je to mladý muž z Valašska, který jednoho dne obdrží osudovou obálku. Dostává příkaz k nástupu na nucené práce do Říše. 26. ledna 1943 se tak hlásí na pracovním úřadu v Berlíně. Zdeněk má štěstí, že místo ubytování s ostatními zahraničními pracovníky na nějaké strašné ubytovně může bydlet v pronájmu u Andrey Hilmové. Je to asi pětatřicetiletá Němka, která se o Zdeňka překvapivě stará téměř jako o vlastního syna. Zdeněk si toho velice váží. Pracuje ve fabrice poblíž a s nikým se moc nebaví, nechce na sebe upozorňovat. Přesto se však zamiluje do mladé Polky. Láska těchto dvou mladých lidí ale nepřinese nic dobrého. Na krásnou Beatrycze má totiž zálusk ředitel fabriky Fritz Hoffmann a s ním není radno si zahrávat, o tom se Zdeněk bohužel přesvědčí na vlastní kůži.

Nejen milostné trable Zdeněk prožívá. Při jedné cestě z fabriky najde pod mostem uplakanou mlaďoučkou dívku. Je to Jutta, třináctiletá židovská dívenka na útěku před nacisty. Co si s ní Zdeněk počne? Kde ji ukryje? Dokáže pomoci Andrea? Přece tady tu dívenku nemůže nechat. Odsoudil by ji tím na smrt. Ale jak se k tomu všemu Andrea postaví? Za ukrývání Židů hrozí smrt. Navíc Zdeněk neví, jak Andrea na Židy pohlíží. Ovšem je jediná, na koho se může obrátit.

Velmi bych chtěla poděkovat autorovi panu Černilovi, že mi knihu nabídl k přečtení. Co si budeme povídat, knihy, které vyjdou malým nákladem, kolikrát ani nepostřehneme. A já jsem moc ráda, že jsem si tento příběh mohla přečíst. Zase je to pro mě nový pohled na období holokaustu. A kdo mě zná, ví, že mě knihy z tohoto hstorického období velmi zajímají. Příběh je sepsán velmi čtivě. Přestože se odehrává v nelehké době, ukáže nám, jak i tehdy se lidé dokázali radovat, a to opravdu z maličkostí, a neváhali si vychutnávat vzájemnou lásku. V některých pasážích zachází autor opravdu do nitra až intimností, a teď nemyslím právě erotiku. Ale vše to patří k životu, lidé to prožívali a museli brát tak, jak to přišlo, protože nebylo na výběr. Někdy se opravdu dokázali obnažit až na dřeň, ale vůle přežít byla silnější než stud a ponížení. Příběh obsahuje i milostné scény, ovšem psané s citem, vkusně, vůbec nevyznívají klišoidně.

Pokud vás zajímají příběhy z období holokaustu, knihu vám vřele doporučuji.

Hodnotím: 100%

Komentáře (0)

kniha Jutta recenze