Šla za svým snem a padla na samé dno lidské společnosti...

recenze

Nataša (2015) / Šárka5875 (181 views)
Šla za svým snem a padla na samé dno lidské společnosti...
Nataša žije ve vesničce Chomutec se svým otcem, babičkou a tetou. Celá rodina si přeje pro Natašu lepší život, než strádání na ukrajinském venkově. Pošle ji tedy do České republiky studovat medicínu. Jako lékařka pracovala její matka, která zemřela na nemoc z ozáření, když byla Nataša ještě miminko. Ošetřovala tehdy nemocné zasažené výbuchem Černobylu.

Nataša se tedy vydává na cestu do neznáma... do Ostravy, kde se má setkat se známými své babičky. Ovšem na nádraží na mladou, nezkušenou dívku nikdo nečeká. Zakrátko je navíc okradena o všechny své věci, včetně dokladů a peněz. Je nešťastná, protože ani policie nemá zájem jí pomoci. Zůstane sama v cizí zemi bez pomoci, v zimě a bez střechy nad hlavou?

Vzápětí Nataše nabídne pomoc muž, který zpovzdálí vše sleduje. Dívka přijímá, ve své naivitě vůbec netuší, že by jí mohlo hrozit nebezpečí. Muž je totiž pasák a jen se třese na to, jak si díky Nataše přijde k velkým penězům. Je přece tak krásná...

Nataša nevěděla, co dělat. Vydala se po nádražní hale a hledala pomoc. Při nežádoucí procházce narážela na čím dál podivnější lidi.
Pozornost upoutala u dvou mladíků opřených o sloup. Oba měli v ruce cigaretu a na hlavě kapuci.
„Tak co? Nechceš si užít?“ zeptal se jí jeden z mladíků. Nataša se na děj podívala a přidala do kroku. Prostředí, kterým se takhle v noci procházela, v ní vyvolávalo hrůzu.
Mladíci šli za ní. Nataša o nich věděla a dokonce je i slyšela.
„Dívej na ni. Tak na tu se těším,“ říkali si mezi sebou mladíci. Teď už Nataša skoro utíkala a uviděla dva strážníky. Konečně, řekla si. Když je ta vystrašená dívka zastavila, mladíci už kolem ní jen prošli s nemilostným pohledem. Myslela si, že teď snad konečně něco pozitivního – muži v uniformách jí přece pomohou. Nakonec muži pomáhají a chrání!


Kniha je napsána čtivě, ale určité výhrady přece jen mám.
Především by jí prospělo, kdyby měla o několik kapitol více. Příběh, jehož námět je velmi zajímavý, mohl být mnohem atraktivnější, kdyby byl více rozvinut. Seděla by mu větší syrovost, drsnost, autenticita, zvraty. To vše jsem očekávala po přečtení anotace v plné míře, ale myslím, že potenciál námětu nebyl plně využit. Příběh se tváří jako „pohádka“ se šťastným koncem... úplně mám chuť říct: „Jak chudá Nataša ke štěstí přišla.“ Tak to ale ve většině případů vůbec nebývá, naopak. Pokud bych chtěla poukázat na zneužívání bezbranných lidí, kteří k tomu okolí sami neúmyslně a bezděčně vybízejí, asi bych zvolila trošku jiný způsob, tvrdší, realističtější.

I přesto jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, že mi ji autor nabídl a určitě si ji přečtěte i vy. Třeba na ni budete zase pohlížet jinak. Toto je pouze můj vlastní názor, moje pocity z knihy a určitě nechci nikoho odradit, naopak. Je velmi dobře, že se autor rozhodl poukázat právě na toto téma.

Hodnocení: 3/5

Komentáře (0)

kniha Nataša recenze