Severská fantasy

recenze

Znám žánr „severské detektivky“ zastoupený například Larsem Keplerem nebo autorem Jo Nesbø, ovšem severský fantasy román se pro mě odhalil až nyní s Bitvou o Salajak.
A současně jsem také zjistila, že autor fantasy románu Bitva o Salajak Johan Henrik Theorin je také činný v oblasti severských detektivek, což mi předtím jaksi uniklo. Theorin je přitom tak dobrý autor detektivek, že za svůj román Skumtimmen obdržel cenu za nejlepší detektivkářský debut roku. Inu, budu si muset doplnit mezeru a při nejbližší příležitosti si přečíst detektivky od Theorina.
Nyní zase k Theorinově celkově sedmé knize, ale první fantasy s názvem Bitva o Salajak. Co to vlastně je ten Salajak? Jedná se o horu s hradem, která se nachází na dalekém severu Skandinávie. Časově se vracíme do 14. století, což znamená středověku, kdy rozhodně není mírové období. Probíhají totiž války o moc a bohatství.
Dějová linie není vůbec nudná. Příběh obsahuje překvapivé zvraty. Napětí neschází, dokonce jde o přežití. Kniha se zabývá tématy láska, nenávist, smrt, úcta, pomsta, přátelství a bratrství. Protože jde o fantasy, bytosti nazvané mahry se probouzí na Salajaku a vyčkávají na to, až se vrátí horští démoni vittrové ze světa lidí a donesou potravu. Právě krvavé řádění vittrů hodlá zastavit armáda, k níž se zamýšlí přidat tři bratři Niklis, Samuel a Jöran. Armáda zakotví pod hradem nepřátel a vittrové se opevňují a schyluje se k bitvě.
Kniha je charakteristická četným používáním jmen a také dialogů, což dokládám citátem níže:

„Gabriel přikyvoval a nakonec zvedl oči k Martinovi.
„Jdeme pozdě.“
„Co se stalo?“ zeptal se Martin. „Co viděl v domě?“
„V patře visí těla,“ odpověděl Gabriel tiše. „Pět dětí, otec a matka. Na tomhle statku žila celá rodina… dokud nepřišli vittrové.“
Martin znovu zatajil dech. Byl čas zaútočit a útok měl vést on.
Začal rozdělovat oddíl a šeptal povely:
„Vy půjdete zezadu a vy zepředu… A vy tři půjdete se mnou ke stodole.“
V budově bylo seno. Vojáci se potichu rozmístili kolem obytného stavení. Martin mezitím zapálil pochodně a rozdal je vojákům. Pak se přikrčil u dřevěné stěny.
Na statku bylo stále ticho. Martin mávl rukou. Pochodně se zabořily do sena, vzplál oheň.
Martin a jeho vojáci začali couvat. Sledovali, jak plameny zachvacují patro.
„Nepřítel se nasytil,“ šeptal Martin. „Vittrové se večer dobře najedli a teď spí hlubokým spánkem… Ale my je vzbudíme.“

O překlad knihy z originálu Slaget om Salajak (Krönikan om Jarmaland) se zasloužil Jaroslav Bojanovský. Překlad pana Bojanovského hodnotím jako zdařilý. Líbí se mi volba jeho jazykových prostředků a dílo se mně četlo hladce.
Bitva o Salajak by měla být první ze čtyřdílné série a já se těším na další pokračování.
Děkuji tímto nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře (0)