Roznesla se fáma...

recenze

Fáma (2020) 4 z 5

/ katule1992

Roznesla se fáma, že je na trhu kniha, která aspiruje na thriller roku 2020. Ano, je tomu skutečně tak. Anglická autorka Lesley KARA je prozatím pro své okolí velká neznámá, ale už teď si svým debutem Fáma získala mnoho fanoušků. Není proto div, že v letošním roce vyjde pravděpodobně i její další kniha Who did you tell? Jak na mě autorčina první kniha působila se dozvíte dále...

Všechno začíná jedním drbem...

I tak by se dal popsat začátek nového života svobodné matky Joanny. Ta se přestěhovala spolu se svým synem Alfiem z centra Londýna do nenápadného přímořského městečka Flinstead, poblíž své matky, což považovala za velké plus. Začala pracovat v místní realitní kanceláři Pegton a užívala si každého nového dne. Aby lépe zapadla do místního už zajetého koloběhu života, stala se váženým členem místního čtenářského kroužku, kde tak trochu všechno začalo.

Toho rána před školou zaslechla zvěsti o známé dětské vražedkyni Sally McGowan, která skoro před padesáti lety usmrtila bodnou ranou teprve pětiletého chlapce Robbieho. Jí bylo tehdy deset. A tato vražedkyně měla bydlet už mnoho let mezi nimi. Samozřejmě pod novou identitou. Joanna ani nepřemýšlela, když tuto fámu vypustila mezi členkami čtenářského klubu a netušila, jakou spoušť její slova spustí.

Každý obyvatel Flinsteadu se začal podezíravě dívat na své sousedy a hledal nejmenší záminku k tomu, aby mohl někoho obvinit z vraždy malého dítěte. Pokud Joanna brzo něco neudělá, způsobí její fáma více škody než užitku..

Poslední třetina stojí za to...

Od Fámy jsem neočekávala příliš a nakonec jsem byla celkem mile překvapena. Novinku bych zařadila spíše do psychologického románu, tedy alespoň její první dvě třetiny, které sledují, co vše může způsobit jedna jediná nepodložená fáma a jaké jsou následky. Poslední třetina by se pak konečně dala označit jako thriller a jež mě vážně nadchla. Ale jestli to stačí proto, aby byla kniha označená jako thriller? Těžko říci. Zvolené pomalejší tempo se drží asi do těch dvou třetin, ve kterých si autorka připravuje půdu pro ten správný thrillerový zážitek u kterého si čtenář již neodpočine.

Hlavní hrdinka Joanna k nám promlouvá ich-formou doplněnou nejen o novinové články, které píší o dětské vražedkyni Sally McGowan, ale také o krátké myšlenkové pochody skutečné Sally, která veškeré dění sleduje z tichého zpovzdálí. To vše je zahrnuto v krátkých a jednoduše psaných kapitolách, díky kterým Vám bude děj doslova utíkat před očima. Rozhodně tedy ta poslední část.

Co se týká knižních postav, líbilo se mi, jak dokázala Leysley Kara bravurně popsat typické maloměstské chování všech obyvatelů Flinstead. Všemu navíc dodává nádech realistična a tak máte pocit, že se podobný příběh může odehrávat i klidně ve vašem městě.

Hlavní protagonistka Joanna mi byla zprvu poměrně sympatická, dokud si tedy nepustila pusu na špacír a nevypustila zásadní fámu do světa. Přestože jsem chápala její důvody, nemohla se poté divit, jaké výčitky se později dostavily. Připočteme-li napadání nevinných lidí, mohla být Joanna ráda za to, jak to všechno dopadlo. Na pozadí příběhu sledujeme také nově vyvíjející se vztah Joanny s biologickým otcem syna Alfieho, Michaelem. Ten, coby novinář, ucítil knižní senzaci na sto honů a neváhal se k Joanně nastěhovat. I když zde Michael nevystupuje jako negativní postava, mně osobně vůbec nesedla. Pořád jsem čekala, že v jeho chování bude nějaký ten háček. Teď zpětně můžu říci, že stále to je pro mě někdo, o kom nevím, co si myslet.

Výborně, přestože velmi volně, rozehraný příběh dostává své čtenáře do kolen závěrečným finále. Přiznám se, že jsem ho nečekala a byla opravdu překvapena. Takové konce já mám přesně ráda. Zvláště u knih, kde se po celou dobu sice k něčemu schyluje, ale vy nemáte ani to nejmenší tušení, čeho se to bude týkat. Jediné co máte, je ten zvláštní pocit. Ale pozor! To největší překvapení na Vás bude čekat až na posledních dvou stranách! A věřte mi, že se vám z toho protočí panenky :D

Fáma opět patří k jednoduše psaným knihám, jež se rozjíždí sice pomaleji, ale pak dostávají ten správný rytmus. Závěr Vás určitě nezklame, přesto bych knihu doporučila nenáročným čtenářům thrillerů a psychologických románů či těm, kteří stejně jako já potřebují občas něco odlehčeného před dalším nabušeným thrillerem.

70 %