Relikty minulosti: Podzimní bouře aneb Česká fantasy, která vám vyrazí dech

recenze

Jaký český autor vám naposledy vyrazil dech?

Mně právě Petr Kříž. Relikty minulosti mě hodně lákaly, ale neměla jsem od nich tak velké očekávání, jako od velké zahraniční fantasy. A to jsem se tedy spletla. Ale popořadě.

Zápory: Vždy začínám zápory, ale u téhle knihy jsem jich moc nenašla. Vy, kdo mě čtete pravidelně, víte, že jsem pes na chyby v textu. Ano, tady jich pár bylo, ale nic zásadního. Děj vás totiž po chvíli pohltí a pak už nic moc dalšího nevnímáte. Dál moje slabina. Víc politiky v příběhu. Někdo to má rád, já to nemusím. V Podzimní bouři bychom se ale bez politiky těžko obešli, je to tak velký svět. Krása.

Klady: Šest dějových linek ze všech koutů světa Andaloru a všechny jsou skvěle napsané. Hlavní postavy mají svůj charakter, který nějak ovlivnila jejich minulost. Musím říct, že jsem opravdu nečekala tak skvěle propracovaný vývoj postav. Další věc, kterou u postav musím vyzdvihnout je ta, že jsou z různých vrstev společnosti. Král, princ, lord velitel, lordova dcera, zlodějka a gladiátor. Mému srdci nejbližší byla linka gladiátora Belaria, zlodějky Sery a prince Aeryona. Jestli se bojíte velkého množství postav, tak nemusíme. Na konci knihy je totiž obsáhlý rejstřík jmen a zároveň rodů, které jsou zmíněny v příběhu.
Tyto postavy se v příběhu nacházejí v různých částech světa Andaloru a to je tedy svět. Propracovaný nejen v textu, ale i v naprosto dokonalé mapě. Opravdu nepřeháním. Navíc díky propracovanému popisu jsem si dobře představovala i místa, která hrdinové navštívili.
Najdete tady i rytířské turnaje, lov nebo gladiátorskou arénu s obřími zvířaty. Osobně mám ráda ve fantasy víc nadpřirozených bytostí a magii, kterou tady nenajdeme, ale přesto byl příběh poutavý.
Konce kapitol v nejlepším končí a člověk nedokáže přestat číst dál. Autorův styl psaní byl pro mě opravdu velkým překvapením. Z jeho slovních spojení jsem byla uchvácená. Prostě pecka!
Nevím proč, ale čekala jsem něco ve stylu Pána prstenů. Teď bych to přirovnala spíš ke Hře o trůny. Ale rozhodně si nemyslím, že by autor něco kopíroval. Spíš to má ten GoT vibe .

Obálka a grafika: Z obálky hned cítíme fantasy příběh. Zaujala mě na první pohled, když jsem jí zaznamenala na Instagramu. A ano, už jsem o ní mluvila (jsem prostě fanda)… ale ta mapa... To musíte vidět!

Verdikt: Rytířská fantasy, která je svou obsáhlostí trochu těžší na čtení, ale dostane vás do kolen. Z nové české fantastiky jsem nic lepšího nečetla. Takže hodnotím 4,5/5.

Komentáře (0)