Příliš komplikovaná rodina

recenze

Mrazivá krutost (2020) / katule1992
Příliš komplikovaná rodina
Anglická spisovatelka Caz FREAR si pro své čtenáře po úspěšném titulu Malé sladké lži připravila thrillerový bonbonek s názvem Mrazivá krutost. A věřte mi, že v některých chvílích to mrazivé bodnutí ucítíte i vy na vlastní kůži.

Ne vše je tak, jak se na první pohled zdá...

Ten den začínal jako každý jiný. Detektivka Cat Kinsell zrovna vyzvedávala ranní kávu v místní kavárně, když na ni začal volat Joseph Madden. Pohledný čtyřicátník a pravděpodobně také lamač dívčích srdcí, který to už několikrát na Cat zkoušel. Tentokrát se ale na ni obrátil z úplně jiného důvodu. Potřeboval poradit. Jak to Cat v tu chvíli pochopila, dle všeho mu jeho vlastní manželka začala vyhrožovat, že ho zničí. Joseph byl vystrašený a nevěděl, co má dělat. Po krátkém rozhovoru Cat odkázala Josepha na místní oddělení a spokojená sama se sebou odešla z kavárny a na podivný rozhovor zapomněla dříve, než došla na policejní stanici.

O několik měsíců později je nalezeno tělo zavražděné krásné a mladé dívky Naomi. První stopy vedou ke spolubydlícímu, velmi pochybné existenci, který má ale naneštěstí pro policii na den vraždy neprůstřelné alibi. Jaké je pro Cat překvapení, když se v hledáčku policie objevuje onen pohledný čtyřicátník Joseph. Případ se velmi rychle dostává do pohybu po nálezu nepřímých důkazů, které ho sice udrží na několik dnů ve vazbě, ale nejsou dostačující k obvinění vraždy nevinné dívky. Joseph Madden si ale stojí na svém, že neměl žádný důvod Naomi zabít, poněvadž ji téměř neznal. Cat a její věrný kolega Parnell nyní stojí před nelehkým úkolem. Dokázat, že Joseph Madde zavraždil Naomi nebo najít skutečného vraha....

Příliš velké klišé...

Tento zajímavý thriller je , jak jsem již zmínila, pokračováním knihy Malé sladké lži, kterou jsem bohužel nečetla. Je sice pravda, že na hlavní dějovou linku, to nemá vůbec vliv, ale jakmile se příběh stáčel do soukromí mladé vyšetřovatelky, dle všeho mladší než jsem já, byla jsem ztracena. Spoustu věcí jsem si musela odvodit, domyslet a u některých stále tápu jako slepý ve tmě, co ta Cat provedla. Už z toho důvodu si musím Malé sladké lži koupit, přečíst a hlavně pochopit.

Mrazivá krutost se možná zprvu lehce táhne, ale řekla bych, že své čtenáře posléze doslova vcucne někdy okolo strany 150. No a jak je známo, od této doby si vaše hlava prostě neodpočine, jak bude vymýšlet jednu hypotézu za druhou. Kapitoly v knize nejsou ani krátké ani dlouhé, prostě tak akorát navíc psané v první podobě z pohledu detektivky Cat. V knize se tak autorka zabývá nejen vyšetřováním vraždy mladé dívky, ale také soukromým životem Cat, jež není o mnoho jednodušší.

Tím se dostáváme k vykreslení osobnosti nejen detektivky Cat, ale také dalších postav hlavních i vedlejších, které dle mého stojí za zmínku. Cat nepatří úplně k detektivkám, jež by mi sedly na první dobrou. Ve srovnání například s detektivkou Erikou Fosterovou nebo Kim Stoneovou působí na první setkání až příliš chladně, sebevědomě a nafoukaně. Ve skutečnosti je to ale obyčejná maska, za kterou se Cat schovává a v soukromém životě si naopak není vůbec jistá, jak se má chovat. Možná to neumím tak úplně vysvětlit, ale ten kontrast v knize doslova bije přímo do očí. Naštěstí Cat spolupracuje se seržantem Parwellem, který svým humorem a přístupem vyrovnává její neohrabanost. Spolu navíc tvoří doslova dokonalý tým, který mi naopak sedí mnohem více. Všichni podezřelí, a že jich bude opravdu hodně, jsou jeden do jednoho lháři, jež zamotají svým věrným vystupováním nejednomu čtenáři hlavu. Za to autorce tleskám. Opravdu výborně propracované charaktery postav, a to se jen tak nevidí.

Zápletka thrilleru zprvu působí jednoduše a jasně. Nenechte se ale zmást. S každou stránkou dostává jasný případ jednu trhlinu za druhou a vše se začíná tak nějak zamotávat do sebe. Nic není tak, jak na první pohled vypadá a jeden do jednoho lže jako když tiskne. Jak jsem již psala, budete si v hlavě vytvářet jednu hypotézu za druhou a nemůžete si být jistí ani s jednou. Jak to tak ale bývá, čeho je moc, toho je příliš. Caz Frear kombinovala, kombinovala, až dle mého úsudku trochu překombinovala. Závěr by si po tom všem zasloužil trochu lehčí rozuzlení, protože i já jsem byla lehce ztracena v tom, kdo co udělal a neudělal. Přesto nelituji ani jedné stránky, kterou jsem přečetla.

Knihu bych zařadila k psychologickému (rodinnému) thrilleru s prvky napětí v sobě. Výborně je zde popsána složitost rodinných vztahů, do kterých nikdo z venčí nemá šanci vidět. Na rozdíl od některých detektivek je zde absolutní absence jakéhokoliv násilí. To je na dnešní poměry, kdy se autoři snaží vyrovnat severským detektivkám, celkem nevídaný jev, za který jsem konkrétně u této knihy velmi ráda. Jen ji to prospělo.

Pakliže hledáte psychologický thriller s výborně propracovanými postavami, je Mrazivá krutost pro Vás to pravé ořechové. Zajímáte-li se o spletité příběhy, které rádi během čtení rozplétáte tak neváhejte už ani minutu.

Komentáře (0)

kniha Mrazivá krutost recenze