Posloucháte mrtvé?
recenze
Ti, co vidí (2023) / _books._.by._.mRozplétáme příběh sourozenců, kteří přišli o oba rodiče. Vychovávala je jejich babička Ruth. Nebylo to zrovna dětství, na které vzpomínají rádi.
Jude je tvrdohlavá, sebevědomá a cílevědomá mladá žena. Je to fotografka a působí jako drsňačka.
Peter, Judino dvojče, bojuje ve válce ve Vietnamu.
Hattie je médium. Je citlivá, plachá a všichni mají potřebu ji chránit. Chránit ji před světem samotným.
Jude s Hattie se dozvídají, že jejich matka je možná naživu. Vydávají se hledat pravdu a hlavně matku.
Mezitím sledujeme příběh Sophie Grayové. Sophia byla ve 13ti letech obviněna z vraždy své kamarádky Rosemary. Před svým obviněním utekla. O 20 let později je Sophia zavřena v Ústavu pro choromyslné v Michiganu. Zde to nemá zrovna lehké. Je tam zavřena přes 10 let. Příběh se odehrává v 60. letech 20. století a asi si každý umí představit jak fungovala léčba a péče o pacienty s nějakou psychickou diagnózou.
Páni. Tohle byla jízda. Je to skvěle a napínavě napsané. Příběh mě moc bavil. Postupně rozplétáte opravdu zajímavý a napínavý příběh. Na začátku vám možná bude trvat vyznat se v postavách. Máme jich zde trochu víc, ale neztratíte se. Postavy jsou skvělé. Budete s nimi souznit. Prostředí Ústavu je děsivé. Ústav je obklopen lesem, takže je to děsivější. A prvky nadpřirozena jsou zde také, takže já jsem moc spokojená. Žádný horor to nebyl, aspoň pro mě ne. Věřím, že bát se nebudete, ale napjatí budete od začátku do konce.