Pokud se ráno probudíš, pak je to hezký den.

recenze

Tatér z Osvětimi (2018) 5 z 5

ARBEIT MACHT FREI – Práce osvobozuje „Nevěděl, kde je ani jaká práce ho čeká, ale představa, že by ho mohla osvobodit, mu připadala jako hloupý vtip.“

Uběhlo již sedmdesát let od hrůz, které tehdy zachvátily celou Evropu. Dnes již si většina z nás nedokáže představit, co prožívali naši prarodiče v krušných chvílích druhé světové války. A právě proto, že historie se nesmí opakovat, je nutné si tyto děsivé příběhy neustále připomínat. Toho si je moc dobře vědoma autorka Haether Morrisová, která si zvolila takto nelehký úkol. Na necelých tři sta stranách se snaží co nejautentičtěji převyprávět příběh slovenského žida Lale Sokolova. Proto, abychom nikdy nezapomněli…

32 407 číslo vězně koncentračního tábora v Osvětimi, číslo slovenského Žida Lale Sokolova a zároveň číslo člověka, který nepochybně zachránil více než jeden prostý život. Číslo, jež se stává naší hlavní postavou a my s ním prožíváme krušné chvíle strávené na tomto bohem zapomenutém místě. Tento příběh je však jiný než ty, které jste doposud četli. Z Lale vyzařuje obrovská chuť k životu, chuť užívat si kdykoli a kdekoli a díky tomu nezažíváme s Lalem jen depresivní dramata, nýbrž s ním prožíváme přátelství, lásku, vtip i snahu pomáhat. Svým způsobem se jedná i o jakýsi zvláštní typ motivační knihy. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř,a jak praví sám Lale „ pokud se ráno probudíš, pak je to hezký den.“

Lala v neštěstí doprovází štěstí, a tak dostane pracovní pozici pomocného tatéra, která obnáší jisté výhody, jako je spaní ve vlastním pokoji, dostatek jídla, volný pohyb po táboře a lepší vyhlídky na život. Mohlo by se zdát, že ho za to budou ostatní vězni nenávidět. A možná by tomu tak i bylo, kdyby Lale svou pozici nevyužil do maxima a nezačal tak tajně podporovat ostatní vězně. Jednou odnesl chleba z jídelny. Podruhé směnil zlato zabavené židům při příjezdu do tábora za další jídlo a léky od místních obyvatel, kteří do tábora přicházeli na výpomoc. A tak Lale žil a přežíval.

Haether Morrisová se toho chopila opravdu skvěle. Díky ní a Lalově chuti podělit se o hrůzy z minulosti se nám dostává do rukou tento brilantní lidský příběh. Původně tento příběh psala autorka jako scénář a tak doufám, že se jednou tento děsivý a zároveň povznášející příběh života dočká filmového plátna. Vám všem mohu knihu ze srdce doporučit. Opravdu není nic co této knize vytknout.