Podzimní bouře

recenze

Dvorské pletichy, rytířská klání, cesta za láskou a svobodou, podivné vraždy v hlavním městě i boj na život a na smrt v gladiátorské aréně, to jsou Relikty minulosti. Velmi poutavý středověký román českého autora, který mě naprosto uchvátil.

Úvodní díl s názvem Podzimní bouře nás zavede do Andaloru, světa ve kterém byly mocné, válkou zmítané říše rozděleny na mnoho menších území, jejichž panovníci se nyní snaží udržet příměří i loajalitu svých vazalů. Mír je ovšem křehká věc a poražená strana opět spřádá plány.

Hned v úvodních kapitolách nás autor zahltí politickou historií rodů, všemožnými jmény a názvy, což bylo dost matoucí a uvítala bych spíš postupné dávkování informací. Velkým pomocníkem mi byl obsáhlý rejstřík a překrásná mapa kontinentu, díky kterým jsem se po chvíli zorientovala a pak už se kniha četla sama. Celý svět je velmi barvitě popsaný a žasla jsem nad slovní zásobou autora, která se jen tak nevidí. Kniha je obohacená i o krásné ilustrace.

Příběh se odvíjí v několika dějových linkách a to z pohledu krále, prince, dcery lorda, velitele královských stráží, otroka a zlodějky. Právě cesta posledních dvou zmíněných mě bavila nejvíc. Líbil se mi pohled do různých vrstev společnosti a velmi propracovaný vývoj všech postav. Velký důraz je zde kladený i na vedlejší postavy, autor také odvedl skvělou práci, při podávání nápověd a prolínání děje, tudíž si na své přijdou i náročnější čtenáři.
Magii a kouzelné bytosti by jste zde hledali marně, spíš než k Pánovi prstenů má tato zamýšlená trilogie blíže ke Hře o trůny a to i co se počtu smrtí týče.

Celkově je kniha moc krásně zpracovaná a pokud jste do teď váhali, nemusíte, je to boží! O to víc mě překvapilo, že je kniha dílem tak mladého autora a troufám si říct, že o něm ještě uslyšíme.

Komentáře (0)