Pán prstenů: Společenstvo prstenu

recenze

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

První věc, kterou jsem jsem u knihy hned ocenila, byl její začátek. Úvod do příběhu byl přesně takový, jaký jsem ho chtěla mít. Kniha začíná zhruba tam, kde skončil Hobit, ale její příběh začíná až mnoho a mnoho let po. Tolkien úžasně odvyprávěl, co se stalo za zhruba nějakých sedmdesát let, které uběhly mezi koncem Bilbova příběhu a začátkem Frodova.

Dříve, než se Frodovo dobrodružství rozjelo, to kolísalo. Chvílemi jsem se nudila, ale chvílemi jsem se od čtení nemohla odtrhnout. Nudila jsem se z důvodu, že nějaké části byli velmi zdlouhavé a nebylo v nich nic, co by nám příběh posunulo kupředu. Ale pak vždy přišla nějaká akce nebo zajímavost, která mě upoutala, a já musela znát její konec.
Opravdový příběh, podle mého, začal ve chvíli, kdy se utvořilo společenstvo prstenu. A od té doby jsem se u knihy nudila opravdu jen zřídka.

Styl psaní jsem v knize ocenila a zároveň ne, jelikož Tolkien zde vše fantasticky popisuje. V částech, kde se nic nedělo, jsem to proklínala. Ale v částech, kde se něco řešilo, bojovalo či objevovalo, jsem se toho nemohla nabažit a chtěla znát každý detail.
Pokud někoho snadno odradí zdlouhavé popisování, bohužel se bude s touto knihou rvát. Ale myslím si, že příběh zaujme natolik, že je schopen získat si kohokoli. I někoho, kdo zdlouhavé popisy vyloženě nesnáší.

Tolkien je považován za otce fantasy, což mluví za vše. Vytvořil zde nádherný svět, z kterého si dodnes bere inspiraci velká část fantasy spisovatelů. Jedním takovým, řekla bych, je i Christopher Paolini, jehož země Alagaësia je té Tolkienově velmi podobná.

O hodnocení příběhu se když tak rozepíši v recenzi na další díly, protože v této knize Frodovo dobrodružství zdaleka nekončí...

Komentáře (0)