Pachatel ze země pohádek

recenze

Bledá tvář, rudé rty, krásné šaty, avšak beze známek života ležící na márách a vystavená zraku všech. Že vám to něco připomíná? Pohádkovým motivem Sněhurky je protkána Vražda v Schönbrunnu, nová kniha rakouské autorky Beate Maxian, jež patří do série s novinářkou Sarah Pauliovou.
Už jen samotný prolog dýchá pohádkovou atmosférou, když nás v něm autorka bere o pět let zpátky na místo s dětským povlečením a růžovým nápisem „zrcadlo moje nejvzácnější, kdopak je v naší zemi nejkrásnější“. Ač tomu popis nenasvědčuje, to bylo to místo, to vězení, kde byla pět let vězněna modelka a bývalá snoubenka významného hoteliéra Felixe Beermanna Daniela Meierová, než její tělo naaranžované v Schönbrunnském parku nalezla současná Felixova snoubenka Valentina. Náhoda nebo dobře promyšlený krok?
Případu se ujímá vídeňská policie v čele s detektivem Steinem, a o nic méně se jím zabývají novináři z Vídeňského posla, kam přispívá i Sarah Pauliová. Ačkoliv její práce spočívá v článcích o mýtech, symbolech a legendách, vražda Daniely jí nedá spát. Nepřehlédnutelné paralely obou Felixových žen, jako je stejné téma svatby, vzhled či družička Ruth, ji nutí se o případ zajímat nad rámec povinností. Když jí začnou chodit do práce kytice rudých růží, konkrétně 108, číslo pentagramu, a když se zjistí, že někdo má celý sklep polepený jejími články a fotkami, uvědomí si, že je vtažena do jakési hry, do hádanky, kterou je třeba rozluštit.
Autorka čtenářům trochu zamotává hlavu krátkými kapitolami, v nichž někdo čte Danieliny dopisy Felixovi, které psala po dobu svého věznění. Dostaly se k někomu, kdo jí mohl zachránit, nebo si jen vrah našel zábavu? Celému příběhu dodávají na autentičnosti a čtenář se tak krásně dokáže vžít do unesené ženy, která už se pomalu a jistě smířila se smrtí.
Celá kniha je rozdělena do větších celků, jež představují dny, během nichž probíhá vyšetřování, a ty následně na kratší kapitolky, v nichž můžeme sledovat policejní pátrání a výslechy, myšlenkové pochody Sarah při snaze přijít na další stopu a zároveň její vztah s majitelem novin Davidem a v neposlední řadě také příběh Valentiny, její trápení ohledně Daniely a Felixe a kolegyně Ruth.
Když se na scéně objeví bývalý manžel Ruth, Anton Neuberg, zdá se, že případ spěje k vyřešení, avšak jen do té doby, než se v zámeckém parku taktéž najde mrtvý. Otazníků přibývá, stejně jako indicií, neboť vrah si evidentně chce měřit síly se Sarah a její schopností hledat smysl a logiku v symbolech. Třešničkou celé hry je únos Valentiny a Ruth, které skončily na stejném místě jako Daniela. Valentina tam objeví ve skříni své svatební šaty, které měly být v její kanceláři, a v tu chvíli jí dochází, že tyto šaty si živá už neobleče.
Při čtení Vraždy v Schönbrunnu mi hlavou pořád vířila myšlenka, jako bych už někdy takovou knihu četla. Zmizení nevěsty, která se po letech objeví mrtvá a naaranžovaná ve svatebních šatech. A taky že ano. Podobný příběh napsala autorská dvojice K. S. Danielsson a R. Voosen s názvem Sněhurčina rakev. I přes tuto podobnost musím podotknout, že autorka motiv pojala nápaditě a zakomponováním celé té hry s indiciemi a symboly nabrala kniha zcela jiný směr. Onoho pohádkového hádánkáře jsem neodhalila dřív než postavy, takže za mě kvalitní detektivka bez prázdných míst, jejíž děj ubíhá takovým tempem, že než se seznámíte se všemi postavami, jste na konci.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.

Komentáře (0)