Osudové setkání

recenze

Slunce je také hvězda (2018) / MilenneWaver
Osudové setkání
Jak velká je náhoda, že v den vaší deportace ze státu potkáte svou spřízněnou duši? Jak velká je náhoda, že v den, kdy se rýsuje cesta vaší budoucnosti, potkáte náhodou dívku, která miluje svá růžová sluchátka? Jak velká je náhoda, že se do sebe dva naprosto cizí lidé mohou zamilovat?

Natasha je realistka a nikdy by nevěřila čemukoliv, co nemůže vidět nebo vědecky dokázat. Přesto, v den, kdy se snaží o poslední záchranu svého života v New Yorku, potká mladíka, který změní její život, byť na dvanáct hodin. Natasha je postava, ke které si nenajdete cestu hned na začátku. Je osobitá, tvrdohlavá a jen těžko se dá přesvědčit o něčem, co nechce. Zároveň je však vytrvalá, plná síly a naděje.

Danielův život se vždycky nacházel ve stínu jeho bratra, i když to se mělo brzy změnit. Čekal ho důležitý den, kdy měl schůzku kvůli přijetí na dobrou univerzitu, po které by ho čekal skvělý americký sen, alespoň podle jeho rodičů. Potom ale Daniel nikdy netoužil. Proto namísto toho, dal přednost osudu.

Kniha se odehrává pouze během jednoho dne, což se hodně podepisuje na ději. Někdy jde hodně vidět, že se autorka snažila děj natáhnout, někdy naopak vůbec. Ačkoliv bych upřednostňovala, kdyby se jednalo o delší časový úsek, těch dvanáct hodin má své kouzlo.

Bohužel, asi nejslabší stránkou knihy je její nereálnost. Jakkoliv se jedná o procítěný a neskutečně sladký příběh, při jehož čtení se budete roztékat, v knize se objevuje až příliš mnoho náhod, které nejsou uvěřitelné. Děj potom působí hodně uměle a spíše jako pohádka.

Pokud si nejde jistí, koho budete mít z hlavních hrdinů radši, určitě vás potěší, že tu naleznete více pohledů. To jen zdůrazňuje, že i ty méně důležité postavy mají často velký dopad na příběh, o čemž se sami brzy přesvědčíte. Mimo kapitol se zde nachází i krátké části, kde se rozebírá určitá věc, která souvisí s situací, která v knize proběhla. Pro příklad je zde část o vlasech a o účesech, které si Afroameričanky vytvářejí.

Nicola Yoon se celosvětově proslavila především svou knihou Všechno, úplně všechno, kterou jsem zatím nečetla, ale slyšela jsem o ní mnoho pozitivních ohlasů. A je škoda, že zastiňuje právě Slunce je také hvězda, protože i když se nejedná o knihu, která by patřila mezi nejoblíbenější, její čtení mě neskutečně bavilo a užívala jsem si ho. Autorka používá velmi jednoduchý styl, nepoužívá příliš detailů, popisuje věci jednoduše a přímo. Umí si dobře naplánovat jednotlivé zvraty a čtenáře překvapit, nebo ho dohnat k slzám.

Nejlepší částí knihy je bezesporu konec. Ačkoliv se neodehrává se stejném časovém úseku jako zbytek knihy, po veškeré té náloži emocí a slz, kterou vás autorka protáhne, si poslední dvě strany budete užívat všemi doušky a hltat každé slovo.

Slunce je také hvězda je bezesporu kniha, která vás donutí přemýšlet a doplnit si zásoby kapesníků. V některých věcech se mi nelíbila, v některých věcech jí miluju, proto jí řadím mezi lepší knihy, které si můžete přečíst. Jestli máte šanci si knihu sehnat, neváhejte.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Databázi knih a Albatros media

Komentáře (0)

kniha Slunce je také hvězda recenze