Oddechovka pro každé roční období, při níž čtenáře párkrát zamrazí v zádech

recenze

Robert Harris často balancuje na hranicích žánrů. Rád spojuje thillery s prvky sci-fi a nejinak je tomu i v jeho poslední knize. Vědec a obchodník Alex Hoffmann v ní stvoří systém schopný nejenom generovat peníze, ale schopný se sám učit a vyvíjet. Zisky, které slibuje, jsou neuvěřitelné. A zdá se, že někoho tato vize setsakra láká, protože v předvečer významné prezentace je Alex napaden ve svém domě. Cizí neznámý muž se ho pokouší zabít, ale co je ještě zvláštnější, někdo se ho ještě předtím pokoušel vyděsit. Nebo je to všechno jinak? Index hrůzy stoupá …
Tolik k ději napínavého příběhu, který autor navíc umí mistrně vygradovat. Čtenář je vtažen do 24 hodin významného a zejména velmi úspěšného muže, kterému se věci vymkly z rukou. Do chaosu, ve který se postupně proměnil jeho život, zaplétá i svoje okolí: manželku, která se realizuje v umění, obchodního partnera, který chce jenom nekomplikovaně vydělávat, lačné investory i inspektora ženevské policie, kterému boháči lezou na nervy a přesto musí jejich případy brát jako prioritní. Harrisovou silnou stránkou je dávkované napětí, které v žádném okamžiku nesklouzne do nudy, protože autor před čtenářem vždy odkryje do té doby netušenou možnost a zase obrazně přitáhne šrouby.
Zápletka sama snad není úplně originální, leckterý čtenář a dokonce i divák si připomene příběhy, které pracovaly s podobným narativem (jejich uvedení by ovšem bylo až příliš prozrazující). Přesto překvapí svým konečným odhalením, kdy se čtenář domnívá, že už ví … a autor to samozřejmě ví lépe. Autor také nikdy nepodlehne lacinosti zápletky, sotva to čtenáře napadne, již je pryč a vede příběh dalším nečekaným směrem. Silnou stránkou příběhu je i akce. Autor jimi neplýtvá, ale tři grandiózní akční scény bohatě vyváží sofistikovanější děj, který běží na pozadí.
Harris také umí úsporně a efektivně pracovat s postavami. Nepotřebuje dlouhé popisy, přesto před námi hlavní hrdinové vystupují věrohodně a plasticky. Plynoucí děj navíc prohlubuje i jejich uvěřitelnost. Autor se vyhnul zaplevelení postavami a de facto pracuje s ústřední čtveřicí, kterou doplňuje maximálně deset postav, jejich role je čistě dějová, není proto potřeba podrobný popis, ani vývoj.
Jazyk příběhu (byť se u překladu vždy musí počítat s vloženou osobností překladatele) je čtivý, lehký, příliš si nehraje s významy, což ale čtenář na druhou stránku ani neočekává. Harris se nevyhne některým klišé („znova otevřel oči a zamžoural do svého nového světa“), která jsou použita spíš jako manýra, než aby posunula či obohatila příběh. Někdy používá i motivy, aniž by je nakonec zúročil skutečně efektivně (snímkování mozku), celkově se mu ale daří udržet čistotu žánru, což se cení. Zpočátku se může zdát být problémem odborný finanční jazyk, který autor používá, ale není třeba se ho bát. Pro odborníky to může příběhu dodat šmrnc, pro laiky nic skutečně důležitého neuteče a alespoň se dokáže více ponořit do prostředí.
Celkově je Index hrůzy skutečně podařeným thillerem, který nenudí a podává žánr z té méně otřelé, ale o to zajímavější stránky.

Komentáře (0)