Noční lovkyně?

recenze

"Od té chvíle měla pocit, jako kdyby prožívala noční můru, ze které se nikdy neprobudí."

Ke knize Noční lov jsem se dostala díky internetovému knihkupectví Martinus.cz, které mi ji věnovalo jako recenzní výtisk. V pokračování úspěšné Dívky v ledu se opět setkáváme s detektivem šéfinspektorem Erikou Fosterovou, které spadne do rukou další zapeklitý případ sériových vražd. Nebudu dále zabíhat do detailů příběhu, ale prozradím jen to, že se vrah vymyká všem standardním měřítkům, která byste si pro sériového vraha představovali.

"Ale právě teď to byl krok, kterým by zašla příliš daleko. Krok, kterým by zašla příliš daleko od svého života s Markem."

Noční lov se zdá být ještě více osobnější než první díl, ale ve skutečnosti je ta osobitost pouze povrchová. Dobrá, musím připustit že naše stará známá, trošičku asociální Erika si párkrát vyšla na večeři se soudím patologem Isaacem, se kterým spolupracuje na většině případů. Ještě tu také bylo nepovedené flirtování s kolegou Petersonem a záhadná komunikace s pachatelem. I v tomto díle házeli Erice její nadřízení klacky pod nohy, ale ne v takové míře jako v prvním díle. Robert Bryndza tlačí na pilu s nucenými vtípky, které někomu možná vtipné přijdou, mně však bohužel ne. Co mi ale opravdu vadilo, bylo to, že vybarvuje Slovensko jako zemi plnou mafiánů a objevují se tam i věty typu "však víš jak to tady chodí" (tady myšleno na Slovensku). Robert sice žije v Británii, ale manžela má ze Slovenska, tak bych si myslela, že si v knihách nebude realitu tak přibarvovat. Toto mě docela zklamalo. Další, co mi trochu vadilo, bylo odhalení vraha moc brzy. Sice bylo zajímavé číst kapitoly z jeho či jejího pohledu, ale dle mého názoru bylo čtenáři až moc brzy prozrazeno, po kom vlastně detektiv šéfinspektor Erika pátrá. I přes všechnu mou kritiku se kniha četla velice dobře. Autor má opravdu čtivý styl psaní a i přes celkem velký počet stran, kniha se četla velice rychle. To však částečně přisuzuji i velkému řádkování textu. Noční lov je tedy o něco slabší než první, ale pokračování o Erice Fosterové si určitě přečtu, až u nás vyjde.

Komentáře (0)