Nejchladnější dívka ve Městě chladu

recenze

Nejchladnější dívka ve Městě chladu (2017) / Celupka
Nejchladnější dívka ve Městě chladu
"Každý hrdina je zároveň zloduchem svého vlastního příběhu."

Už delší dobu slýchávám o proslulé bestsellerové autorce Holly Black, a proto jsem byla ráda, když se mi poštěstilo získat recenzní výtisk Nejchladnější dívky ve Městě chladu od nakladatelství Omega. Už dlouho jsem nečetla nic o upírech a tak jsem se na knihu docela i těšila. S hlavní hrdinkou Tanou se potkáváme ráno po náročném večírku, kde se probouzí v domě plném mrtvol svých kamarádů. Ona a její ex-přítel Aidan jsou jediní přeživší, i když on už je napůl přeměněný v upíra. A aby to nebylo málo komplikované, tak v domě objeví ještě jednoho upíra spoutaného v řetězech. Tana se rozhodne všechny zachránit a vydá se do proslulého "města chladu". Celkem zajímavá zápletka pro začátek, že?

"Cesta ven neexistuje. Existuje pouze to, co uděláš, než zemřeš."

Na knize se mi líbí, jakým způsobem pojímá vampyrismus. V Nejchladnější dívce je to chápáno jako infekce. Když vás tedy upír kousne nebo třeba i jen škrábne svým zubem, tak se nakazíte a stanete se tzv. chladným. Pak začnete pociťovat nutkavý hlad se nakrmit krví a pokud tomu podlehnete, umřete a proberete se jako do nesmrtelného života. Ale pokud se upírem stát nechcete, je tu šanci to ze sebe takřka vypotit. Musíte se nejlépe zavřít někde na samotce a vydržet se nenapít krve po celých osmdesát osm dní. Ale i přesto nemáte zaručeno, že se z toho dostanete. Hlavní hrdinka Tana má své vlastní démony z minulosti, se kterými nás autorka postupně seznamuje a odkrývá nám její tajemství. Nemluvě o tom, že žije ve společnosti, kde upíři žijí v karanténě v tzv. městech chladu, která jsou obehnaná plotem a vysoce střežená. V těchto městech však nežijí jen upíři, ale i lidé, kteří se mermomocí upíry chtějí stát a vy budete celou knihu přemýšlet nad tím, co je k tomu vede. Jakmile jednou vstoupíte, tak se ven jen tak nedostanete...

"Chytil se své pomsty. Stala se jeho pověstí, jeho pohádkou, ukolébavkou, kterou si tiše prozpěvoval rozpraskanými rty."

Co mi taktéž utkvělo v paměti, jsou vedlejší postavy, které jsou věru osobité. Aidan, Tanin bývalý přítel, mě moc nezaujal, ale upír Gavriel, který se s Tanou vydal na její dobrodružství již na začátku příběhu mi přirostl k srdci. Jeho mluva je naprosto famózní. Mluví archaicky, používá výrazy, které byste v běžné mluvě rozhodně nepoužili, a jeho věty občas ani nedávají smysl. Ale já ho i přesto zbožňuji. I o jeho minulosti jsme se mnohé dozvěděli, je plná zajímavých, ale i hrůzostrašných věcí. Pokud tedy chcete neobvyklým způsobem pojatou knihu o upírech, tak si knihu určitě nenechte ujít. Na konci budete překvapeni, to vám slibuji.

P.S.: Na knize se mi také líbilo, že každá kapitola začínala nějakým citátem o smrti. Dost často mi to přišlo velmi trefné.

Domča četbou povinná

Komentáře (0)

kniha Nejchladnější dívka ve Městě chladu recenze