Nikomu nelze věřit

recenze

Kestrel vyhrála bitvu. Ale nikoliv ne válku. Stala se snoubenkou prince říše, vyslankyní lidu, který byl ještě před několika měsíci zotročený. Jenže tím její cesta ani zdaleka nekončí. Hra o moc teprve začala. Na dvoře, kde nemůže věřit nikomu, ani svým nejbližším služebným. Na dvoře, kde zrada znamená smrt. Přesto to pro Kestrel neznamená, že se vzdá. Chce změnit to, co všechno její lidé způsobili a napravit staré křivdy. Otázkou však je, kolik jí to bude stát. A kolik toho ztratí.

Kolik toho musela prožít, aby se stala silnější? Kestrel nikdy nebyla žádná křehká skleněná panenka, jinak by neprožila všechno, co se jí už stalo. Ať se jednalo o ztrátu matky, jiných milovaných nebo převrat celého systému. A stejně tak silná je i v pokračování série. Kestrel musela nabrat notnou dávku odvahy, aby se postavila všem svým nepřátelům, ať novým nebo starým. A že jich je velká řada.

K řadě už tak mnoha postav, se přidaly další, některé významnější než jiné. Těšit se můžete například na samotného korunního prince, princeznu ze zatím nezmíněné země nebo někoho, koho druhý hrdina - Arin, před lety potkal.

Stejně jako v prvním díle, se i tady můžete těšit na dva pohledy postav, které vás dějem provází. Zatímco Kestrel čtenáři poskytuje možnost vidět události na císařském dvoře, Arin nabízí úplně jiný úhel pohledu, díky kterému se dozvídáme, co se ve skutečnosti děje v jiných částech země.

Zatímco první díl se mimo jiné zaměřoval na akčnější, dobrodružnější scény, ve Zradě vítězů už jich moc nenajdete. Celý děj se výhradně točí kolem her o moc a na nic jiného než politikaření se tam zkrátka místo nenašlo. Pro ty, kteří tyto typy knih nemají rádi, bude děj druhého dílu nejspíše zklamáním. Nicméně, osobně musím říct, že tahle dějová linka nebyla vyloženě špatná. Jednotlivé okolnosti do sebe skvěle zapadaly, vyřešilo se i pár záhad z předchozího dílu a ději nechyběla ani špetka tajemnosti, díky které jste se nakonec těšili na to, jak to vlastně dopadne.

Autorčin styl psaní se v porovnání s prvním dílem spíše zhoršil. I nadále píše podobným, lehce detailnějším a jednodušším stylem, nicméně v knize přibylo mnoho scén, které jsou jednoduše příliš zdlouhavé a natažené. A to příběhu nepomáhá, spíše naopak, vzhledem k tomu, že se tyto scény hojně objevují právě v polovině knihy. Čtenář si tak jen těžko může užívat jinak dobře vymyšlený děj, když je zároveň složený ze scén, které nejsou příliš čtivé.

Zrada vítězů se bohužel plně nevyrovnala dobrému prvnímu dílu, který si mnoho čtenářů oblíbilo. Nicméně, pokud vás baví čtení her o moc a politice, je tahle kniha přesně pro vás! V opačném případě je kniha spíše průměrným, možná až výplňovým dílem a nezbývá než doufat, že poslední díl sérii zachrání.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Databázi knih a Albatros Media.

Komentáře (0)