Nikdynoc

recenze

Nikdynoc (2019) 3 z 5 / JK96
Nikdynoc

Příběh je o sirotkovi jménem Mia Corverová, která se snaží naučit umění zabíjet a stát se prvotřídním mistrem svého oboru, aby mohla pomstít svou rodinu. Tomu ji může naučit jedině Rudá církev. Ale dostat se do ní není žádné peříčko, už pouhým uchazečům hrozí, že přijdou o život, natož absolventům. Církev se skládá jen z těch nejlepších zabijáků, kteří nemají slitování ani se svými vlastními žáky. Mia musí nejen přežít nebezpečné hodiny svých učitelů, ale i volné chvíle strávené se svými druhy, u kterých neví, zda jim může věřit i přes to, že jsou na stejné lodi. Jediný její přítel, který jí pomáhá vyrovnávat se s břemeny v jejím životě a pije jí její vlastní strach je stínový kocour. Dokáže Mia čelit sama svému vlastnímu strachu a pomstít rodinu?
Nikdynoc je kniha, která je především pro fanoušky young adult. Když pomineme jednu až dvě erotické scény, sprostá slova a smrt, je to typický příběh pro dospívající čtenáře. Postavy po sobě hází koblihy, aby odlehčily situaci u stolu, dávají si přezdívky, a mají pubertální poznámky. Bohužel je každá napínavá scéna zdlouhavě popisovaná a podle mého názoru až moc vleklá na to, aby dokázala někoho nadchnout. Dále jsou zde poznámky pod čarou, které jsou vcelku nepodstatné a nic by se nestalo, kdyby tam nebyly. Kniha má ještě dvě pokračování, ale mě to k nim nijak netáhne.

Komentáře (0)

Přidat komentář