Nevítaný host

recenze

Jestli čtete moje recenze pravidelně, víte, že jsem, co se knih týká, trochu masochistka. A tak proč bych v tomhle lezavém podzimním počasí zůstávala v teple mého útulného bytu? Proč bych si na čtení vzala něco veselého? Proč by to dělala? Já?

Místo toho jsem se sebrala a sama jsem vyrazila na chatu – abych načerpala inspiraci a hnula se svým románem. Rozumějte, ta chata není na samotě, jen tam v tomhle ročním období nikdo není. Krása, idylka, houby, žádný internet a mizerný mobilní signál. A jako společnost na večery Nevítaný host od Shari Lapeny.

Asi jsem nějaká vyšinutá, protože než jsem po téhle knize sáhla, přečetla jsem si pár recenzí. Jenže jsem si myslela, že recenze přehánějí, a že mě po všech těch thrillerech a horrorech jen tak něco nerozhází.

No, moje podzimní chatová idylka s oddechovou knížkou se proměnila v pozdně noční telefonáty mámě.

Ale dost o tom, jaký jsem posránek, tady jde hlavně o Nevítaného hosta! Jednu velkou chuťovku, která, troufám si říct, hne s kdekterým ostříleným fandou drsných horrorů.

A přitom to všechno začíná tak hezky. Příjemně strávenou dovolenou ve venkovském hotýlku, který chce svým hostům nabídnout opravdový klid a odpočinek. Neruší vás tam internet, televize a vůbec všechen ten shon dnešní doby. Jakoby se tam čas zastavil. Je to ideální místo pro utužení vztahů, poznání sebe sama i svých nejbližších a srovnání si všech myšlenek.

Proto tu máme manžele, čerstvé snoubence, kamarádky, samotářského obhájce, nebo trochu švihlou postarší spisovatelku. Jsou to sobě navzájem cizí lidé, každý je jiný, každý se svým vlastním vesmírem, který si sem přišel vyřešit. Spojuje je pouze tenhle klidný hotel.

Hned potom, co všichni hosté dorazí, jsou ale jejich osudy nuceny se proplést daleko víc, než si na začátku mysleli. Silná sněhová bouře je zcela odstřihne od civilizace.

Pořád to zní docela romanticky. Tedy do první mrtvoly.

Tou se stává Dana, snoubenka Matthewa. Dana škobrtla na schodech, spadla, praštila se do hlavy a zemřela. Smutná nešťastná nehoda.

Jenže je to opravdu jen nešťastná nehoda? Nebyl tam náhodou někdo, kdo ji příhodně strčil, nebo jí nastavil nohu?

První, kdo s touto myšlenkou přijde, je obhájce David. Na celé té záležitosti mu něco nesedí, něco je tam špatně. A že je tam, v celém hotelu, něco špatně se David a všichni hosté přesvědčí poté, co se objeví další nebožtík. A tentokrát už se zcela zjevnými známkami vraždy.

Vztahy mezi hosty jsou víc než napjaté. Nikdo nikomu nevěří, všichni se bojí, každý by rád ukázal na vraha, jenže tím může být kdokoliv.

Tíseň, bezmoc, zima, hrůza a překvapení. Takhle bych charakterizovala Nevítaného hosta a pocity, jež vás budou při čtení provázet.

Budete viset na každém řádku, budete chtít znát odpovědi, budete se otáčet, jestli za oknem někdo není, jestli neslyšíte někoho v patře. Přivodíte si menší infarkty. Zvlášť, pokud budete číst sami. To můžu doporučit, skvěle to dokresluje atmosféru. Vůbec se pak nebudete budit ze snu.

Nevítaný host je moje první dostaveníčko s autorkou a já jsem ráda, že jsem si zvolila zrovna tuhle knihu. Mám ráda klasické detektivky a tenhle počin, je jim skvělým holdem.

Zápletka je výborně propracovaná, skvěle vystavěná – napětí, indicie, všechno dávkuje v tom správném množství. Příběh vypráví postupně všechny postavy, což je mi tady opravdu sympatické, lépe každého z hostů poznáme a rozhodně to není nuda. Každá postava má svůj vlastní příběh a jak postupně zjišťujeme, nikdo není takový svatoušek, jak se tvářil na začátku.

Nevítaného hosta můžu vřele doporučit všem fandům klasických detektivek, ale taky thrillerů a horrorů. Každý si tu přijde na své, a každý bude v nějakém bodě knihy překvapený a vyděšený.

A to tu jde, přátelé.

Komentáře (0)