Hra na nikdy

recenze

Hra na nikdy (2019) / Morsie
Hra na nikdy
To je tak, když si doma užíváte s antibiotiky. Sice vám hlava třeští od horečky, ale stejně si nedáte pokoj a lovíte v knihovně, co byste si ještě tak přečetli. No a já si tohle úžasné, zahleněné období zpříjemnila knihou Hra na nikdy od Jeffreyho Deavera.

Asi je to ostuda, ale pro mě to bylo první setkání s tímto autorem. Vím, otřesné. Na druhou stranu jsem ale tak mohla svou neznalost využít k ničím nezatíženému hodnocení autorova nového románu a nového protagonisty. Takže vlastně dobrý, žádná ostuda!

Tím protagonistou je Colter Shaw. Lovec odměn vychovaný v divočině, člověk s myslí génia a matematika. Zkrátka hodně drsný týpek, který křižuje státy a za finanční odměnu pomáhá příbuzným najít jejich ztracené blízké.

A tak se dostane i k případu devatenáctileté studentky Sophie ze Silicon Valley. Dívka už se nějakou chvíli pohřešuje a policie se k případu staví docela vlažně. Proto Sophiin otec nabídne deset tisíc dolarů každému, kdo mu pomůže jeho milovanou dceru najít.

Potom, co Colter provedl své výpočty, nedává moc velké naděje tomu, že je dívka ještě naživu. Přesto se rozhodne po ní pátrat.

A pak zmizí další člověk. Zdá se, že zmizení spolu nesouvisí, ovšem Colter vidí souvislosti i tam, co ostatní jen tápou. Proto ho pátrání po druhém zmizelém zavede až ke staré videohře Našeptávač.

Našeptávač je celkem zajímavá hra, ocitnete se sami na opuštěném, nebezpečném místě a k záchraně a přežití dostanete jen pět náhodných předmětů. Zajímavá hra. Tedy pokud ji nechce někdo převést do reality.

Toto zjištění přivádí Coltera na všechna nejzapadlejší a nejstinnější místa internetu, hluboko do dark webu a dál a dál. Po celém Silicon Valley stíhá pachatele, setkává se s těmi nejdivnějšími existencemi a pomalu se kolem něho stahuje smyčka.

Protože Colter Shaw neloví maniakálního únosce. Jak to tak vypadá, to on se stal lovnou kořistí.

Možná že mi nakonec ta hlava netřeštila ani tolik z horečky, jako z téhle jízdy. Jízdy na horské dráze. Knížka je to docela dlouhá, má skoro čtyři sta stran, ale já ji přečetla během jednoho období mezi antibiotiky.

Ještě teď mám trochu zježený zátylek. A to se u knih většinou moc nebojím. Jenže tady to bylo fakt něco. Napětí autor dávkuje tak mistrně, že kdybyste si během čtení měřili tlak, pravděpodobně strhnete ten přístroj.

Ale vážně, Hra na nikdy je opravdu povedená kniha a postava Coltera Shawa je velice dobře propracovaná. Líbí se mi jeho minulost, způsob, jakým přemýšlí, jakým se prezentuje. Má něco do sebe a těším se na další knihu, až ho zase o trochu víc poznám.

Jestli nevíte, co dát knihomolovi k Vánocům, měla bych pro vás tip.

Komentáře (0)

kniha Hra na nikdy recenze