Myrtle

recenze

Statickou atmosféru maloměstského Dungataru v Austrálii narušuje návrat Tilly, dcery bláznivky Molly. Ve vesnici je každý ve své škatulce, odsouzen místními drbnami. Každý má veřejně známé tajemství. Dungatar má na povel seržant Farrat, který se vášnivě rád převléká do dámských šatů. Někdo tuze rád a často onanuje, někdo má nemanželské dítě. Každý se snaží být jiný, než ve skutečnosti je.
Tilly s sebou přináší velký rozruch. Jak se sem opovažuje vůbec vrátit po tom, co v dětství, ještě jako Myrtle, provedla?
Světaznalá Tilly se pohrdavými pohledy a jedovatými řečmi nenechává srazit na kolena. Dostává z lůžka i svou těžce nemocnou matku, která v její přítomnosti jen rozkvétá. I když ve svých záchvatech dokáže Tilly pěkně zkomplikovat život. Přitahuje k sobě dalšího outsidera Teddyho a vytvářejí spolu, bohužel nakrátko, výjimečný pár, který je všem trnem v oku.
Na vesnické tancovačce Tilly dungatarským vytře zrak svými úžasnými šaty ušitými z výprodejové látky. Najednou všechny ženy chtějí vypadat tak skvěle jako ona, chodit v modelech inspirovaných světoznámými návrháři, u kterých se Tilly v období vyhnanství učila šít. Všichni, včetně seržanta, s napětím očekávají další poštou došlé balíčky zasílané ze vzdálených zemí, odkud chodí materiály pro místní uznávanou švadlenu.
Dungatarskou stojatou vodu zčeří příchod neznámé cizinky, která je udivena, v jakých modelech chodí vesnické ženy. Maloměstské paničky rychle přeběhnou nechat si šít ke konkurenci. S vyvrhelkou Tilly, které zrovna zemře matka, opět nikdo nechce mít nic společného. Rychle však všechny zjistí, že Tilly je nenahraditelná a zadávají ji velikou zakázku ušití divadelních kostýmů na festival, na kterém jim všem nesmírně záleží.
Tilly využívá toho, že vesnice je liduprázdná, všichni odjeli na tak očekávaný festival, kde předvedou výsledek svého dlouhého snažení, a vykonává svou pomstu, kterou jsme v průběhu celého příběhu očekávali. I když se Tilly tvářila sebevědomě a z nedostatků udělala přednost, stejně ji to, že tři milované osoby jejího života zemřely, donutilo vejít na cestu dalšího nového začátku.
Švadlena je trochu těžší čtení. Chvilku mi trvalo, než jsem přijala originální a svérázný způsob vyprávění a vyznala se ve spletitém labyrintu zvláštních cizích jmen obyvatel Dungataru. Pokud tohle překousnete, odměnou vám bude objevování skrytých vtipných narážek na nedostatky postav knihy a naturalistické vesnické detaily, které dělají tuto knihu jedinečnou.

Komentáře (0)