Mízožravci, aneb i pojetí stran Dobra a Zla je relativní

recenze

Mízožravci (2019) / Piperman (68 views)
Mízožravci, aneb i pojetí stran Dobra a Zla je relativní
Ono není nikdy jednoduché být konfrontován se svými hluboko zasutými vzpomínkami z dětství. Traumaty, jež měly zůstat zapomenuty.

Své o tom zjistí hlavní postava nového a zatím ještě prvního románu Petra Bočka s názvem „Mízožravci“. Martin Novák se navrací do rodného města za vyřešením jedné rodinné záležitosti a snahou přijít na jiné myšlenky po nedávné osobní ztrátě, což nastartuje sérii nevyhnutelných činů a okolností. Ty samy a nejen ty spustí proces rozpomínání, hledání dávných spojenců a odhalování nebezpečných nepřátel.

Tím bych asi výčet v ději ukončil, není třeba prozrazovat víc, nehledě už samotná anotace na obálce odhaluje z děje víc, než je nezbytně nutné.

Spíš bych se pozastavil nad mylným přirovnáváním knihy k nejmenované knize Stephena Kinga. Jak už se píše na začátku většiny knih s fiktivním obsahem a tato není výjimkou, cituji: „Příběh a postavy v něm vystupující jsou smyšlené a jakákoliv shoda jmen, charakterů či osudů se skutečnými je proto čistě náhodná.“, vystihuje to i samotné spojení s panem Kingem a jeho tvorbou. Ani jeho několikrát dokola omílaná dějová linka není původní, byla použita mnohokrát předtím a ještě mnohokrát použita bude. Vždyť se jedná o čistý archetyp kdy hrdina a jeho přátelé čelí své minulosti, známý už z kdejaké pohádky.

Zmiňuji to proto, aby potenciální čtenář nedošel ke zklamání, že naletěl malému českému sourozenci daleko většího a úspěšnějšího amerického bratra. Příběh je svěže originální, ano zpracovaný male po česku, Zlo je v něm zastoupeno prvkem pohanské slovanské mytologie, bez zbytečných pompézností a laciných klišé.

Osobně bych radši viděl naši pohanskou podstatu jako pozitivní prvek příběhu, nejedná se však o můj román, proto plně respektuji autorovu ideu. Děj sám jde svižně kupředu, prolíná se s rozpomínáním na události minulé, okořeněný o ne nijak zvlášť nepatřičně popsané scény násilí, které samotné napětí dokreslují, místo aby ho pouze nahrazovaly. Je vidět, že příběh byl pro Petra Bočka prioritní a takto nám ho také předal.

Na závěr bych dodal jen jednu výtku. Bonusový alternativní závěr byl podle mě úplně zbytečný a bylo by lepší se rozhodnout pro jeden z nich a ten v knize ponechat. Přece jen to není filmové DVD s bonusy, ale kniha.

Za mně velmi příjemné horrorové počtení a hodnotím na solidních 80%.

Komentáře (0)

kniha Mízožravci recenze