Miluju tě. Já vím.

recenze

Miluju tě. Já vím (2021) / veronica955
Miluju tě. Já vím.
Miluju tě. Já vím je volné pokračování knihy Navždycky od Nofreeusernames. Tentokrát se celý příběh odehrává z pohledu Avy, které začne psát neznámý kluk a ona nezná jeho identitu. Znamená to tedy jediné – musí odhalit jeho identitu dříve, než on odhalí tu její.
Tahle knížka byla prostě lepší než Navždycky a opravdu jsem se na ni těšila, v prvním díle mi tolik nesedla hlavní hrdinka Mei, ale to se o Avě říct nedá. Zamilovala jsem si ji už v prvním díle a moc jsem se těšila, až si budu moct přečíst její vlastní příběh. Hodně velký ukazatel je i ten, že jsem v Avě tak trochu našla sama sebe – knihomolka, holka, co dělá cosplaye, ale skoro nikdo to neví? Notak.
Přestože to bylo trošinku klišé, bylo to příjemné čtení. A i já sama si čas od času přečtu nějakou děsnou slaďárnu, která obsahuje klišé, jen abych mohla na chvíli vypnout a odpočinout si. Stejně jako Navždycky i druhý díl Miluju tě. Já vím je feel good romantika, opět je to velmi jednoduché čtení a myslím, že Vás rozhodně bude bavit více než předchozí díl. Neříkám, že Navždycky a Mei byla špatná, ale Avy sarkasmus mě tak dostal, že nemůžu jinak než říct, že tenhle díl byl tak tisíckrát lepší než první. Jelikož je to klišé, tak tušíte, kdo je za tím neznámým číslem. V knize se opět vyskytuje několik konverzací a nechybí u toho ani fotky Avy v cosplayích, které byly prostě nádherné. Dějová linka byla zajímavá, čtivější než v prvním díle a hltala jsem každé slovo.
Co se týče postav, jak jsem již zmiňovala nahoře, Avu jsem si zamilovala pro její úžasný sarkasmus, díky kterému si získala mé srdce už od první věty, kterou v knize pronesla. Ava ale není jen zábavná, přestože je doslova neviditelná, dokáže říct svůj vlastní názor, a to i vysoce postaveným lidem, což ukazuje velkou odvahu. Ava by občas nejradši strčila hlavu do písku a už by nevylezla, ale přesto dokáže přijít, a i těm nejvlivnějším lidem setřít úsměv z tváře.
Co se týče Chrise, občas působí trochu namyšleně, je to ale hodný kluk, má srdce na pravém místě, nezískal si mě hned, chvíli mu to trvalo, hlavně kvůli jeho trochu povýšenému chování a jeho touze vypadat v dobrém světle před kamarády ať to stojí, co to stojí. Líbilo se mi, že jsem u jeho postavy mohla pozorovat nějaký jeho vnitřní vývoj, kdy si sám ustanovil své vlastní priority a hodnoty.

Kdybych trpěla čtecí krizí nebo bych se chtěla odreagovat, určitě bych sáhla po Miluju tě. Já vím, protože to Vám zaručuje naprostou oddechovku.

Komentáře (0)

kniha Miluju tě. Já vím recenze