Měsíční farma

recenze

Poslední měsíční dívka (2022) 4 z 5 / a.k
Poslední měsíční dívka

Měsíční farma bývala po dvě staletí místem, kde lidé hledali pomoc od svých neduhů a nemocí. Tradici léčitelství si zde předávaly z generace na generaci ženy rodu Moonových. V očích některých byly čarodějnicemi, když ale došlo na lámání chleba, právě zde každý hledal záchranu. Pak došlo k strašné tragédii, kdy dvě pohřešované dívky vylovili mrtvé z vody rybníka a ze smrti nespravedlivě vinili nejstarší z rodu Altheu Moonovou. To byl konec farmy, konec Moonových.

Tehdy šestnáctiletá Lizzy Moonová neunesla tlak všude přítomného obviňování, odmítla stát se součástí rodové tradice a odešla z farmy na studia. Dnes po osmi letech dosáhla významné pozice kreativní ředitelky ve firmě vyrábějící parfémy. Neplánovala se na farmu ještě někdy vrátit, teď ale babička Althea zemřela a ona se musí postarat o dědictví a připravit vše k prodeji.

Návrat do Salem Creeku probouzí v Lizzy nečekané emoce. Než farmu definitivně opustí, cítí povinnost odhalit vraha dívek a očistit tak babiččino jméno. Příprava k prodeji dědictví se protahuje a Lizzy pomaloučku objevuje dávno ztracený vztah k tomuto místu se spletitou historií a nikdy nevyřčených tajemství. Přispívá k tomu objevená kniha vzpomínek, kterou tu pro ni babička Althea zanechala.

Příběh je krásně napsaný a k atmosféře přispívají nádherné popisy místa. Román je prosycen vůní bylin a rodinnou moudrostí. V pomalu plynoucím vyprávění se sice na pozadí rozkrývá záhada okolo utonulých dívek, ale především jde o objevování Lizzyiných kořenů a poslání žen rodu Moonových. Nechybí zde ani lehká romantická linka s charismatických mužem, kterému k dokonalosti nechybí snad vůbec nic.

Zklamáním může být předvídatelnost děje. V tomto směru se ale autorce povedlo přeci jen použít několik maličkostí, které ve svém důsledku dovedou čtenáře překvapit.

Kouzlo celému vyprávění dodává ještě jemný nádech nadpřirozena. Každá z žen rodu Moonových byla svým způsobem nadaná a připravená pomáhat světu díky svému zvláštnímu daru. Ať už vezmeme tento dar jako nadpřirozenou schopnost nebo šestý smysl, vytváří důležitou roli celého příběhu.

Příběh mě bavil a doporučuji všem, kteří se rádi nechají unést voňavou atmosférou bylinkové farmy a baví je rozplétání rodinných tajemství.

Komentáře (0)

Přidat komentář