Lískový les

recenze

Alice žila se svojí mámou věčně na cestách. Nikdy se od ní nedozvěděla proč, ale čím byla starší, tím více si všímala, že je pronásleduje smůla. Nikde nevydrželi moc dlouho, protože se vždy přihodilo nějaké neštěstí.

Alice neznala svého otce a vždy když se na něj zeptala mámy, nic se nedozvěděla. Jediné co věděla bylo to, že měla slavnou babičku. Její máma k ní byla vždy upřímná, ale babička Althea byla věčné tabu. Přesto se jí podařilo potají něco vypátrat.

Althea byla známá díky knize pohádek, kterou napsala. V jednom článku se psalo, že kdysi cestovala s přáteli, pak se od nich odtrhla a cestovala na vlastní pěst. Jenže jako by se pak náhle propadla do země a tři roky o ní nikdo nevěděl. Když se Althea vrátila, napsala knihu která se stala trhákem.

Alice tu knihu nikdy nečetla, protože už se nedala nikde sehnat. Kolikrát záviděla fanouškům její babičky, kteří ji četli mnohokrát a někteří byly i knihou posedlí. Dokonce když byla Alice malá, unesl ji jeden fanda, protože se zřejmě chtěl skrz ní dostat za Altheou, která po vydání knihy koupila Lískový les, o kterém nikdo netušil kde je. Od té chvíle, co se Althea přestěhovala do Lískového lesa ji nikdo neviděl, jen komunikovala na dálku.

Jednou, když se Alice s mámou zase přestěhovali na nové místo, čekal je tam dopis, že Althea zemřela. Ella, máma Alice jako by se změnila. Našla si dokonce přítele, ke kterému se nastěhovali a řekla Alice, že už se nebudou muset stěhovat.

Alice si tedy konečně na nové škole mohla hledat přátele a zkusit žít jako její sedmnáctiletý vrstevníci. To však netušila, že tím to vše nekončí, ale teprve začíná.

Když se Alice jednoho dne vrátí domů, zjistí, že její mámu někdo unesl. Alice bude muset najít Lískový les, kde zjistí pravdu o jejím životě. Bude se jí ta pravda líbit? Podaří se jí vůbec najít Lískový les? Kdo stojí za únosem její mámy?

Lískový les je napínavá a temná fantasy od které se dá těžko odtrhnout.

Hlavní postavou je sedmnáctiletá Alice, která musí následovat svojí mámu, ať už se rozhodne utéct kamkoliv. Nic neví o své rodině, jen malé útržky o Althee, její babičce, které si potají našla na internetu. Její máma Ella vyrůstala na pohádkách Althey, přesto Alice neznala ani jednu pohádku. Jednou se Alice podařilo na jedné staré půdě najít jeden výtisk. Našla tam pohádku s názvem Tři Alice, jenže než se jí podařilo dočíst, máma ji našla a více se nikdy nedozvěděla. Bylo to zvláštní, Alice to celé počínání Elly nechápala, jenže po čase zjistila, že se od ní nikdy víc nedozví, což se mělo brzo změnit.

Ze začátku knihy se v krátkosti seznamujeme s Alice a jejím životem, jak ho doposud žili. Je to opravdu v krátkosti, protože dále v příběhu najdeme další útržky z minulosti. Poté tam nalezneme pár zvratů. Tím prvním je smrt Althey, který Alice a Elle změní život. Další je přátelství s někým nečekaným, od kterého si Alice snaží držet odstup, protože už jednou zjistila, jak nebezpečný může být fanoušek její babičky. Dále tu máme únos Elle, který všechno změní a Alice se pomalu začnou otvírat oči, protože při hledání mámy zažije hodně nečekaných a neskutečných věcí.

Někde na začátku knihy, bude úryvek jedné z pohádek Althey, ale jen krátký a to ten, který se podařilo Alice jednou přečíst. A můžu vím zaručit, že už jen po přečtení té pohádky budete chtít víc. Naštěstí nás autorka neochudila o ty pohádky a čím dál se dostanete, tím budete objevovat více pohádek. Jenže nejsou to pohádky jako pohádky. Jsou totiž dost temné a kruté.

Ale i příběh samotný je poutavý. Já jsem se začetla okamžitě, protože je to psané jednoduše. Příběh je propracovaný a není problém se hned ponořit do toho světa plného tajemství a tajuplných věcí.
Kniha má sice téměř pět set stran, jenže písmenka jsou větší a kapitoly krátké. Děj není zbytečně natahovaný, takže díky tomu se čte dobře a i rychle, aniž by jste to chtěli. Ta kniha vás prostě polapí a už nepustí.

Rozhodně se můžu zaručit, že ten konec vás pak překvapí. Můžete si domýšlet co chcete, stejně se dozvíte něco, co by jste nečekali.

Kniha je přirovnávána k Sirotčinci slečny Peregrinové, ale Lískový les je mnohem víc. Je víc propracovanější, napínavější, temnější, krutější a zatím co Sirotčinec je spíše pro děti, tato kniha je pro starší a i přesto, že hlavní hrdinka je sedmnáctiletá dívka.

Uvědomuji si, že tato recenze je asi trošku zmatená, jenže mě ten příběh tolik pohltil a uchvátil, že dostat to ze sebe, aniž bych vám nespoilerovala je těžké.

Rozhodně knihu doporučuji. Ona už samotná obálka křičí ať po ní sáhnete. Jinak zprvu jsem myslela, že více z tohoto světa nebude, protože konec nedává prostor pro pokračování, přesto jsem našla, že bude další díl, na který jsem opravdu zvědavá. Dokonce autorka chystá samostatnou knihu Altheiných pohádek, které se jmenují Příběhy z vnitrozemí, které určitě mít musím.

Rozhodně neváhejte a vkročte do světa, kde se nemožné stává skutečností....

Komentáře (0)