Levhartice

recenze

Levhartice (2013) 4 z 5 / BookHoarder
Levhartice

Levhartice je pro mě velkým překvapením. Už jen svým žánrem (erotický román) po všech směrech vybočuje z mého obvyklého čtenářského repertoáru. Nedostat ji, asi bych po ní sama od sebe nikdy nesáhla. A přišla bych o skvělý zážitek.

Hlavní hrdinka Milla ještě nedávno bývala klasická česká mamina, oddaně pečující o rodinu. Momentálně však žije na vlastní pěst v londýnském podnájmu, přes den přebaluje seniory v pečovatelském domě a po nocích se schází s milenci. Při jejich výběru se řídí jednoduchým pravidlem: Čím méně připomínají její vlastní rasu, tím lépe. A perfektně jí to vyhovuje.

Millina horizontální turistika napříč ložnicemi Nigerijců, Jamajčanů a dalších národností je pro ni nejen náplní, ale hlavně způsobem jak překonat zklamání z vlastní kultury. Ta ji odstavila na druhou kolej, a poté, co přišla o dceru i manželství Millu obrala i o poslední zbytek důstojnosti.

Děj se v první polovině knihy točí hlavně okolo sexu. Autorka umí Milliny orgie vykreslit realisticky a natvrdo, zdrženlivost nečekejte. Možná je to věkem, protože román míří na čtenářky minimálně o dekádu starší než já, ale místy na mě bylo toho realismu přece jen trochu moc. Koneckonců, Milla by mohla být moje matka. Příběh se však postupně prohlubuje, a poté, co se Milla dostane do nové rodiny jako druhá žena jednoho ze svých milenců, míří i na vztahy a život pod afro-anglickou střechou.

Jedno je jasné – Pekárková umí opravdu dobře psát a vypráví jinak vlastně celkem smutný Millin příběh s nadhledem a (pravda, poněkud cynickým) humorem. Knížkou jsem prosvištěla za dvě odpoledne, ale ještě týden poté jsem se k ní v myšlenkách vracela. Jako sonda pod pokličku exotických kultur totiž zároveň nastavuje zrcadlo té české a nutí vás přemýšlet nad tím, jak se k „obnošeným“ matkám jako je Milla chová naše vlastní společnost.

Shrnutí: Svižný a zábavný erotický román, který rozhodně patří k tomu lepšímu, co současná česká tvorba nabízí.

Komentáře (0)

Přidat komentář