Slunečnice

recenze

Slunečnice (2014) / BookHoarder (321 views)
Slunečnice
Slunečnice je románový debut bloggerky a redaktorky časopisu Marianne Kláry Mandausové. Vypráví příběh Kristiny, redaktorky v ženském magazínu (jaká náhoda), kromě toho však také milující matky, manželky a kamarádky. Zní to báječně, jen kdyby tak den měl víc hodin. Skloubit jedno s druhým a nikoho přitom nezanedbat totiž není ani tak těžké, jako přímo nemožné. Kristina se s tím pere po svém a i přes permanentní skluz, věčně pokecanou košili a spánkový deficit, má věci jakž takž pod kontrolou. Aspoň to tak vypadá.

Pak ale na horách s rodinou narazí na bývalou lásku Štěpána, který se s ní před patnácti lety rozešel. Bylo by to asi úplně neškodné setkání, nebýt toho, že Kristina ty kopačky stále úplně nepřenesla přes srdce. Ví to i její manžel Pavel a začne s ním cloumat žárlivost. Nebo strach. Nejspíš obojí.

Kristinin život tak během pár minut nabere úplně nový směr. Jenže vypadnout ze zavedeného rytmu je při jejím tempu docela problém. Muž, kterého považovala za svou životní lásku, s ní nemluví, zato ten bývalý je ukecaný až na půdu. A kde se tu vzal ten třetí a proč s ní flirtuje? Achjo. Všechny jistoty jsou fuč, roztály jako polárkáč v letním parnu. Tedy až na Kristininu lásku k dcerce Magdaleně, nejsladšímu stvoření pod sluncem. S tou nepohne nikdo a nic. NIKDY.

Slunečnice je romantický příběh bez ústředního páru. Je to romantický příběh o Kristině, o ženě v nejlepších letech, která myslela, že už jí život ničím nepřekvapí – že už to má všechno vyřešené. Při čtení jsem si občas říkala, do jaké míry je asi Slunečnice autobiografií. Možná vůbec, možná zcela – kdo ví? Klára Mandausová má každopádně léta praxe a je to znát. Žádné klišé se nekoná. Příběh má stejně rychlé tempo, jako Kristinin život, což funguje skvěle, a i když si Kristina prochází složitou životní fází, autorka nám její radosti i strasti servíruje s lehkostí a vtipem zkušené fejetonistky.

Na Slunečnici je však ze všeho nejkrásnější její poselství – že totiž změna neznamená konec. Nic nezůstává stejné, a ještě že tak. Nejmilejší letní čtení, ve kterém se určitě najdete. Víc takových příběhů, prosím.

Komentáře (0)

kniha Slunečnice recenze