Lazlo s hlavou v oblacích

recenze

Na novinku od Laini Taylor, která v zahraničí vyšla minulý rok, se prakticky všichni čtenáři YA fantasy museli těšit. Teď, když už ji máme i v Česku, je čas se na tuhle modravou nádheru podívat zblízka.

Lazlo byl vždycky snílkem, ať už jako malý kluk, nebo v dospělosti. Snil o městě, které před lety jakoby záhadou zmizelo, i s jeho lidmi. Pláč, město, kde byly střechy ze zlata a které bylo plné nádherných věcí.
Lazlo by udělal cokoliv, aby se do onoho města dostal. Jenže nikdo, ani on, netušil, že se mu přání splní. A že se po mnoha letech lidé z Pláče opět vrátí.

Lazlo Neznámý je sirotek, který vyrostl mezi příběhy, mnichy a nakonec i knihami, které byly celý jeho život. Ale nenechte se zmýlit. V téhle postavě najdete mnohem víc než jen zvědavost nad povídačkami nebo rozumnost. V průběhu děje se z Lazla pomalu a jistě stane silný a nebojácný hrdina a je opravdu skvělé sledovat, jak se jeho charakter vyvíjí.

Bohužel, kromě pár výjimek nejsou ostatní vedlejší postavy podobně promyšlené, takže s mnohými poznáte opravdu jen zběžně.

Začátek knížky je bezesporu hodně matoucí. O novém světě nevíte nic, autorka vás vhodí přímo do dění a tak nezbývá než číst dál a postupně se přizpůsobit. Obvykle to není zrovna nejlepší řešení, jak čtenáře nalákat na knihu, ale ke Snílkovi to sedí. Všechny mezery se postupně vyplní a najednou zjistíte, že jste začtení v polovině knihy a nechce se vám s čtením přestat.

O to těžší to je, když se konečně dostanete do části, kdy se objeví zápletka v celé své kráse. A zjistíte, že to, co jste nejdříve považovali za jednoduché, je ve skutečnosti hodně komplikované a zamotané. Tak, že ani na konci knihy se nedozvíte všechny odpovědi. Na některé si zkrátka budete muset počkat do příštího dílu.

Na co musím upozornit je způsob, jakým je kniha napsaná. Ne každému bude sedět a vzhledem k tomu, že jsem už viděla několik lidí, kterým to nesedlo, je lepší si čtení knihy rozmyslet. Laini píše zvláštním způsobem, který někomu může připadat zbytečně plný popisů nebo přeumělkovaný. Osobně jsem si její styl zamilovala a neuvěřitelně se mi líbilo, jak moc se liší od všeho, co jsem zatím četla. Ale to je můj názor.

Nejedná se o zrovna typické fantasy. Snílek je neuvěřitelně originální kniha, kterou bych ale určila skutečně jen do skupiny YA čtenářů, maximálně NA. Na mladší čtenáře to bude příliš složité čtení, starším by se námět knihy nemusel zamlouvat.

Každopádně, za sebe Snílka neznámého doporučuji všemi deseti. Byl to nádherný příběh plný originality, která se v dnešní době hledá opravdu těžko.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Databázi knih a Albatros Media!

Komentáře (0)