Kudy vede cesta ke hvězdám...?

recenze

Vlasta Antošová je lektorka se specializací na marketing a prodejní dovednosti. Podle svých slov však již od dětství toužila být spisovatelkou. Na realizaci tohoto snu pracuje řadu let – píše povídky, přispívá do periodik, tvoří reklamní texty.
V roce 2021 vydala „papírovou“ prvotinu: román „Hvězdy mně přály“. Jak ho prezentuje na svém webu? „Napsala jsem lehce pikantní a možná i drzé čtení o tom, jak věřit svým snům. Je také o rodinném tajemství, o lásce, o celebritách. Mimo jiné řeší téma co s nenadálou slávou a co s tím, když sláva nepřichází. Knihu jsem psala tři roky. Samotný námět byl v šuplíku mnohem déle. Zápletky vymyšleny snad od střední, ale ten hrdina… Nic moc. Až do chvíle, kdy jsem se inspirovala skutečnou osobou. Mužem, kterého chce snad každá žena. Dokonce jsem se za ním rozjela do Španělska, abychom se osobně potkali.“
Tím mužem s velkým „M“ je venezuelský zpěvák Carlos Baute, jenž se stal předobrazem ústřední figury příběhu. Ovšem fabule jako taková nemá s Bauteho životním osudem nic společného.
Mám-li se krátce dotknout formálního „kabátu“, pak bych si troufl tvrdit, že se nejedná o klasický román v podobě, co máme pod tímto pojmem zažito. Spíše je to jakási rozsáhlá časosběrná reportáž. V analogii s televizní tvorbou bych to přirovnal ke kříženci dokumentárního filmu s telenovelou. Díky takto svéráznému vypravěčskému stylu je kniha nesmírně čtivá. Děj se odvíjí svižně, akcentuje výhradně podstatné události a zcela se vyhýbá suchopárným popisným pasážím i jakékoli hlubinné analýze niterných pocitů. Tu autorka mazaně nechává na čtenáři (nebo spíš čtenářce, jelikož se jedná o vysloveně ženskou knížku).
Hlavním hrdinou je mladý Čech (ale zároveň Španěl) jménem David Rosina (ale zároveň David Dagos). Tato záhadná duální identita souvisí s rodinnou tragédií, která Davida přivádí ze srdce Evropy, kde vyrostl, do slunné Hispánie. Atraktivní adolescent zde shodou okolností přičichne k šoubyznysu, pro nějž má díky tanečnímu a pěveckému nadání výborné předpoklady. Chce to jenom dostat pořádnou šanci…
Ano, dostal ji, jinak by nebylo o čem psát. David míří krok za krokem mezi hvězdy pop-music. Jeho cestu lemuje řada milostných dobrodružství, poněvadž mladík je přesně tím typem charismatického snílka, jemuž ženy tak těžko odolávají. Ne všechny aférky však skončí pohodově. A z toho se nakonec vyklube nezbytné zašmodrchání příběhu, bez něhož by byla dějová osnova poněkud jalová.
A tak se dostávám ke globální stavbě syžetu, která je přísně lineární. Autorka nechá svého chlapce stoupat po žebříku, na němž se občas zlomí nějaká ta špricle, ovšem k žádnému zásadnímu pádu do hlubin nedojde. Pouť ke slávě je popisována se zvláštním odstupem, z perspektivy „zpoza opony“. City a emoce se pouze konstatují, nenimráme se v nich, nahlížíme je pouze zvenku, po povrchu.
Za nejsilnější pasáže bych určitě označil náhledy do zákulisí zmíněného šoubyznysu včetně všeho, co s tím souvisí: PR, umělecký management, „image making“ atd. Je vidět, že s tímto světem má autorka dostatek zkušeností a ví, jak to v něm chodí. Pro člověka, který zná své milované hvězdy pouze z pódia, je to určitě zajímavý exkurs.
Co se týče redakce knihy, dělá na mě dojem určité nevyrovnanosti. Většina textu je zpracována precizně, ale některé úseky poněkud drhnou (překlepy, chyby, stylistické neobratnosti). Při práci na dalším titulu by to asi chtělo na tuto součást procesu důsledněji dohlédnout.
Co mě naopak velice potěšilo, je grafické řešení včetně působivé, neotřelé obálky. Pevná vazba je taky důkazem, jak moc pro autorku znamená splnění literárního snu.
Jelikož mám zkušenosti s publikováním vlastním nákladem, fandím každému, kdo si tuto trnitou pěšinu prošlapává také. A tak držím palce i Vlastě Antošové a už teď jsem zvědavý, s čím přijde příště.

Děkuji autorce za recenzní výtisk.

Komentáře (0)