Královský návrh

recenze

Americká spisovatelka Leila Meacham je českým čtenářům známa především jako autorka dlouhých rodinných ság. Jmenujme především Poselství růží a jim předcházející román Sen o Somersetu. Leila Meacham však začínala jako autorka s knihami pro ženy. Jednou z nich je i Královský návrh.

Nečekejte však příběh z historie jedné královské ani šlechtické rodiny. Název je zavádějící. Autorka děj zasadila do současnosti. Pro nás je to sice už trochu minulost - odehrává se v období 80. let 20. století.

Hlavní hrdinkou je Deborah. Je jí sice něco kolem třiceti let, ale je plným právem uznávaná americká architektka. Aby se jí mohla stát, musela před osmi lety zrušit svatbu a odstěhovala se ze Savannah do Denveru. Tam si ji pod křídla vzal majitel firmy. Měla u něj plnou podporu nejen jako zaměstnanec, ale pro Deborah je Randall Hayden i náhradním rodičem. Postaral se o ni, když jí bylo nejhůře a podpořil ji, jak nejvíce mohl.

Důležitá zakázka jí do cesty přivede charismatického finančníka Daniela Parkera. Dá Deborah tentokrát přednost srdci nebo to dopadne stejně jako minule?

To, že je děj zasazený do Ameriky minulého století, ani nepoznáte. Možná vám osmdesáté roky mohou připomenout norkové kožichy a absence mobilů. Norkové kožichy uvádím proto, že dnešní moderní žena nemusí zabíjet roztomilého norka, aby vypadala luxusně.

Deborah je sympatická postava (až na ten kožich). Co se týče práce, je naprosto sebevědomá a je si jistá v tom, co dělá. Jediné, co ji trápí, je samota. Nikoho nemá, jen své povolání. No a pak se jí do života připlete Dan Parker. Je to pohledný muž, který Deborah rozbuší srdce. Jenže Dan skrývá tajemství, které může způsobit, že mu Deborah přestane důvěřovat.

Autorka ukázala, že umí psát nejen dlouhé romány, ale také kratší díla. Paradoxní je, že právě krátké romány jí vynesly slávu. Napsala je totiž na začátku své kariéry a jak podotýká, chtěla napsat román, který by nebyl pouze brakovou červenou literaturou, ale bude mít mnohem lepší kvalitu.

V knize nehledejte žádnou hlubokou myšlenku. Je to oddechový příběh pro ženy. Jistě patří právem do romantického žránu, ale vynechala bych výraz červená knihovna nebo harlekýnka. Je to čistě jen o lásce bez popisů fyzického aktu. Pokud očekáváte, že autorka místo toho dá důraz na pocity, dotyky a namlouvání, budete jistě zklamáni taky - žádní motýlci v břiše ani áchání nad namlouváním. Přesto je to román o lásce, který se mi vážně líbil.

Příběh je vystavěn spíše na dialozích než popisech. Autorka také nechodí kolem horké kaše, nepíše zbytečnou omáčku, ale jde rovnou k příběhu. Trochu mi unikal architektový plán, podle kterého by se měl stavět střed města. Moc dobře jsem si ho neuměla představit.

Postavy nejsou nějak excelentně charakterově vykresleny, spíše jen povrchově. Kvůli tomu si k nim nemusíte vytvořit žádné pojítko. Místo, kde se příběh odehrává je příliš městské. Nemění se nic na tom, že hlavní hrdinka bydlí kdesi na samotě v horách.

Závěr knihy autorka vyřešila opravdu dramaticky. Naštěstí se obešel bez amerického patosu, což jsem velice ocenila.

I když můj článek vyznívá trochu negativně, moje pocity z knihy jsou pozitivní. Mám tuto autorku ráda, líbí se mi její styl psaní. Chtěla jsem také vědět, jak začínala psát, protože Sen o Somersetu a Dlouhé stíny byly naprosto famózní.

Musím také zmínit obálku knihy. Netuším, zda je obálka původní nebo převzatá z nějaké fotobanky, nicméně je nádherná, stejně jako v ostatních dílech této autorky.

Jako oddechová literatura je Královský návrh moc příjemné čtení, ale zkrátka ságy jsou zatím nepřekonatelné. Kniha je vhodná pro nenáročné čtenářky, které si chtějí odpočinout a přečíst si něco romantického.

Komentáře (0)