Když se na ně podíváme, vidíme minulost - hvězdy

recenze

Gavin se Sydneym se hluboce milovali. Měli velké plány a krásné sny. Smrt však ukončila jejich šťastné soužití. Gavin se uzavírá do sebe, vyhledává samotu, avšak nesnese pobyt ve svém domě. Kolem něho je spousta věcí, které mu připomínají Sydneyho. Vracející se vzpomínky jsou velmi bolestné. Gavin se jich chce zbavit. Opravdu je dobrý nápad podpálit většinu předmětů z domu? Pomůže to nešťastnému muži zapomenout?

Dobří přátelé Gavinovi nabídnou útočiště, které využije. Gavin utíká před vzpomínkami na svého partnera. Netuší, že se střemhlav řítí do dalšího vzpomínání. Ač se zpočátku brání, nakonec neodolá a nechá si od sympatické desetileté Joan dávkovat vzpomínky na milovaného muže. To, co se dozvídá, jím otřese a on si není jistý, zda opravdu muže, kterého miloval, znal tak dobře jak si vždy myslel.
Měl snad Sydney před Gavinem tajemství?

Joanin otec vlastní nahrávací studium a hudba je pro něj vším. Ve stejném duchu vede svoji dceru Joan. Dívka trpí neurologickou poruchou – HSAM (pamatuje si neobvykle velké množství svých životních zkušeností). Děvče je velmi chytré, často se vrací do minulosti, dokáže dopodrobna vylíčit konkrétní události, které se staly. Chtěla by, aby si jí lidé pamatovali a tak se přihlásí do soutěže Budoucí velký písničkář.

Mezi Gavinem a Joan vznikne tajná úmluva. Gavin pomůže Joan s napsáním písničky a Joan na oplátku Gavinovi vylíčí Sydneyho návštěvy u nich doma v minulých letech. Dohoda nakonec přeroste v krásné, i když trochu neobvyklé přátelství.

Ve vyprávění se střídají Gavin a Joan.
Gavin řeší své bytí bez partnera. Snaží se vyrovnat se ztrátou a bolestí. Upíná se na vzpomínky ostatních v naději, že se mu vrátí jeho láska.

"- Proč jsi chtěl spálit Sydneyho věci? -
- Protože je příliš bolestné vzpomínat. -
- Tak proč tu teď jsi? Proč si se mnou povídáš? -
- Protože je ještě bolestnější zapomenout. -"

Joan nabízí čtenáři pohled na svět dětskýma očima. Upřímnost a nevinnost, které dívku doprovází, vás odzbrojí. V dívčině vyprávění se promítnou rodinné vztahy, sny a přání.
Každý člen rodiny se snaží udělat pro ostatní to nejlepší, ale ne vždy jsou všichni z rozhodnutí jednotlivce šťastní.

I Joan ví, jak bolí ztráta blízké osoby. Na světě jsou choroby, které nám berou naše milované ještě dříve, než zasáhne sama smrt. Jednou z těchto nemocí je Alzheimerova choroba. O ní se také dočtete v této nezapomenutelné knize.

Vztah mezi dvěma muži pro mě byl něčím novým. Autor soužití dvou mužů popisuje velmi citlivě. Vykreslení jejich lásky působí opravdově, nevzbuzuje ve čtenáři znechucení, ani odpor. Také otevírá zajímavé téma, které bylo již několikrát rozebíráno v médiích: Mají partneři stejného pohlaví právo na rodičovství?

Val Emmich je mimo jiné herec a písničkář. Debutový román Nezapomeň je ovlivněn jak herectvím, tak hudbou. Mezi řádky se ukrývají některé důležité mezníky v životě hudebního skladatele a zpěváka Johna Lennona.
Autorův styl psaní je svěží. I když Emmich píše o vážných věcech, jako je smrt, nemoci a mezilidské vztahy, nezapomněl na odlehčení komplikovaných scének a pobavení čtenáře.

"Na hudbě je nejlepší to, že pořád hraje."

"Písničky jsou jako upomínky."

Text je proložen dívčinými obrázky s popisky. Joan si píše deník, do kterého zachycuje své prožitky a myšlenky. Díky obrázkům máte pocit, jako by vás nechala do deníku nahlédnout.

Jde o opravdu originální a dojemné čtení o nesplněných touhách, bolestných vzpomínkách, ale také o krásném přátelství, rodinných vztazích, lásce, hudbě a velkých snech.

Kniha se mi líbila a doporučuji ji každému, kdo se nebojí nezvyklých témat a nenechá se odradit homosexuálním vztahem.

Komentáře (0)