Kdo zavraždil mladou bezbrannou dívku?

recenze

Pohřbený život (2017) / katule1992
Kdo zavraždil mladou bezbrannou dívku?
Pohřbený život u nás vyšel již v roce 2017, tedy někdy v době, kdy jsem pilně pracovala na svém starém blogu. Přesto mě ale tato kniha od amerického autora Allena ASKENSE velmi záhadným způsobem minula. Jak k tomu vlastně došlo? Těžko říci. Už teď ale musím prozradit, že by tento pozoruhodný příběh neměl rozhodně uniknout žádnému milovníkovi thrillerů a detektivek.

Jednadvacetiletý student Joe Talbert nepochází zrovna z tradiční rodiny, která by ho podporovala v jeho rozhodnutí studovat. Ba právě naopak. Matka alkoholička, bratr autista a otec neznámý, stejně jako u jeho bratra. Není proto divu, že po ukončení střední školy doslova utekl na vysokou školu daleko od všeho. Ne ale zřejmě natolik, aby se vyhnul problémům odehrávajícím se za dveřmi jeho bývalého domova a peněz chtivé alkoholické matky.

Přesto se jeho život měl nadobro změnit. Vše začalo na první pohled nevinně. Do semináře literatury měl sepsat krátký životopis někoho neznámého. Joe dlouho seminární úkol odkládal, až nakonec musel zvolit tu nejjednodušší cestu a zastavil se v místním domově pro seniory, kde narazil na umírajícího staříka Carla Iversona, odsouzeného vraha nezletilé dívky ze sousedství.

Joe se i přes počáteční obavy velmi rychle ,,spřátelí" s odsouzeným vrahem a během společných chvil zjistí, že není vše jak na první pohled vypadá. Životní příběh Carla Iversona odhaluje skutečnou tvář člověka, který je poznamenán válkou a postupem času vyjde najevo, že Carl Iverson je nevinný. Joe ale příliš nechápe, proč Carl v minulosti více nebojoval za svoji svobodu a proč nyní po třiceti letech chce, aby pravda vyšla najevo právě díky jeho seminární práci.

A tak zatímco Carl tráví poslední dny nekonečnými pohledy z okna čekající na poslední sníh v jeho životě, Joe se rozhodne pátrat na vlastní pěst a očistit jméno umírající starce. Má na to ale omezený čas....

A- asi je to opravdu tak...

Přestože na mě kniha zprvu působila lehce jako YA kniha pro mladistvé, velmi rychle se ukázalo, že se nemůžu mýlit více. Pohřbený život je velmi bravurně a především realisticky vykreslený příběh o umírajícím člověku, jehož poslední naděje ke spasení vede skrze pochopení mladého chlapce. Román v sobě nese nejednu hlubokou myšlenku, která by nechala své čtenáře v klidu a právě naopak vybízí k zamyšlení nad životem každého z nich.

Eskens si zde výborně pohrál s charaktery postav a dokázal , že skvělý příběh lze postavit i na opravdu malém počtu účinkujících. Joe je sympaticky vyhlížející kluk z nižší třídy z rodiny s pohnutým osudem, se kterým se život nikdy příliš nemazlil a celý život má před sebou. Svému pátrání zasvětí každou svou minutu času a přesto to není žádný nezranitelný superhrdina, ale obyčejný kluk, který chce, aby spravedlnost vyšla najevo. I tak u něho najdeme typické pubertální chování, a to především ve chvílích, kdy mu policie řekne, že se má držet stranou. No a jak to tak bývá, dospělí jsou blbci a já si budu dělat co chci. To byly přesně ty chvilky, kdy jsem ho chtěla zabít já sama.

Naproti němu stojí životem zkoušený umírající Carl , který byl odsouzen na doživotí za vraždu, kterou nespáchal, a to poslední co si před smrtí přeje je očistit svoji duši od hříchů a najít klid. Každý z nich stojí na opačném konci svého života a přesto zde sledujeme vývoj jejich prazvláštního vztahu od počáteční nejistoty přes důvěru až k jakémusi pochopení a přátelství. Ještě teď mám z toho husinu.

Ve vedlejší, někteří blogeři uvádí hlavní, ale s tím já rozhodně nesouhlasím, nám postává sousedka Lila, která se stane od úplné neznámé až po součást života Joa a svými poznatky o právu se podílí na vyšetřování. V neposlední řadě musím zmínit také hlavního detektiva Ruperta, který se do popředí děje dostává až ke konci knihy a jsem za to velmi ráda, protože tak laxního policistu jsem dlouho neviděla. Eskens o něm napsal svůj druhý román V cizí kůži tak doufám, že se aspoň tam ukáže jako charakterní člověk.

Pohřbený život se skládá z mnoha krátkých kapitol, které vám doslova utíkají před očima a nenechají Vás chvíli oddechnout. Příběh navíc nemá žádné hluchá místa a vy tak nemáte tudíž žádný důvod knihu odložit a nezbývá vám nic jiného, než číst, číst a zase číst. Autor si navíc dal také záležet na tom, aby čtenář chápal jeho myšlenkové pochody a občas tedy narazíme na poznámky pod čarou, kde dovysvětluje něčí jméno či přísloví. Dlouho jsem takovou knihu neměla v ruce.

Allan Eskens napsal opravdu úžasný detektivní příběh, který mě osobně bavil od jeho počátku až do konce. Dotýká se aktuálních problémů od pedofilie, dysfunkční rodiny, válečného traumatu, dospívání až po smrt s opatrností, kterou by mu mohl kdejaký autor závidět.

Abych ale pořád nechválila, nesouhlasím s tím, že by se jednalo o thrillerový kousek, jak je v označení samotné knihy. Jsou zde sice nějaké místa, které zavání napětím, ale thriller je dle mého úplně něco jiného.

Knihu bych doporučila milovníkům detektivních příběhů s hlubší myšlenkou a detektivní zápletkou, která se stala před mnoha lety.

Komentáře (0)

kniha Pohřbený život recenze