Kdo ví, co bude za dveřmi, které otevřeme příště?

recenze

January a Deset tisíc dveří (2020) / Podlavicí
Kdo ví, co bude za dveřmi, které otevřeme příště?
V okamžiku, kdy jsem otevřela tuto knihu, mi bylo jasné, že mě nečeká obyčejný příběh. Jak by dívka, která se jmenuje January, mohla mít obyčejný život?

Tedy, abych to uvedla na pravou míru, na první pohled obyčejný život vede. Pro nezúčastněné pozorovatele je tichá, slušně vychovaná, vždy perfektně vyšperkovaná schovanka pana Locka, která je díky svému exotickému vzhledu korunou jeho ohromných sbírek vzácných artefaktů dovezených ze všech koutů světa. Co se ale schovává za zavřenými dveřmi?

Odpovědi se nabízí hned dvě: Schovává se tam January, která touží po dobrodružství, po cestování se svým otcem, po zábavě a vzrušení. A za jinými zavřenými Dveřmi se skrývají tisíce jiných světů.

"Otevřela jsem je a vkročila dovnitř. […] Moje noha dopadla na zem na druhé straně. Vůni cedru a slunce mi v puse vystřídala chuť mědi. Otevřela jsem oči. Byla jsem ve světě stvořeném ze slané vody a kamene. Stála jsem na vysokém útesu obklopeném ze všech stran nekonečným stříbrným mořem. Hluboko pode mnou, obklopené křivkou pobřeží jako oblázek v dlani, leželo město."

Knihou se prolínají dva příběhy – sledujeme January, která se postupně osamostatňuje a na cestě za objevováním Dveří se musí potýkat s různými těžkostmi (zavření do ústavu, tajemná skupina lidí, která ji pronásleduje a má za cíl zavřít všechny Dveře), ale na své straně má nejenom svého psa Bada, ale i přátele Jane a Samuela. Zároveň u sebe objevuje jednu zvláštní vlastnost, dokáže vytvářet a otvírat Dveře díky tomu, že tato slova napíše, ať už na papír, nebo někdy také trochu drasticky vyryje do své kůže.

"Napíše si Dveře z krve a stříbra. Dveře se pro ni otevřou. […] Otočila jsem se a uviděla podivnou, zející ránu ve zdi za sebou – díru lesknoucí se rzí a stříbrem. Byla to ošklivá, hrubě načrtnutá věc, jako kdyby se dětská malůvka křídou stala skutečností, ale rozeznala jsem, co to je: Dveře."

Druhou linii příběhu čte sama January v knize, kterou našla v jedné tajemné truhlici v Lockově sbírce: Deset tisíc dveří. Postupně nás všechny provází příběhem Ade Larsonové. Ta se také snaží najít Dveře, aby se dostala k tajemnému klukovi (nebo spíše Duchovi, jak mu ona sama říká), kterého potkala, když byla ještě dítě. Tato kniha je zároveň i studií o fungování Dveří a pro January je útěchou v těch nejtěžších chvílích. Oba příběhy se začínají proplétat, až se nakonec spojí v jeden.

January a Deset tisíc dveří je kniha, ve které si čtenář téměř jakéhokoli žánru najde to své – máme tu nadpřirozené prvky, lásku, dobrodružství, zvířata, někdy trochu hororu (kdo by se nebál člověka, který už několik desítek let vypadá pořád stejně?), a hlavně napětí až do poslední chvíle. Hlavní je ale myšlenka Dveří: Kdo ví, co bude za těmi, které otevřeme příště?

Děkujeme společnosti Albatros Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře (0)

kniha January a Deset tisíc dveří recenze