Kdo jiný by řezal?

recenze

Skandinávští spisovatelé se obecně označují za oblíbené a vyhledávané autory krimi románů, a ne jinak je to u švédského spisovatele Håkana Nessera. Jeho nová kniha s názvem Řeznice z Malé Barmy je součástí jedné ze dvou velmi úspěšných Nesserových sérií s inspektorem Gunnarem Barbarotim v hlavní roli.
Nesser hned v úvodu servíruje čtenářům dávku emocí, když se Barbarotti ráno probudí a najde svou ženu mrtvou. Tato událost prostupuje celou knihou a nese s sebou smutek a postupně také esoterický podtón a trochu duchařiny, když se postarší inspektor s pěti dětmi pokouší se svou zemřelou ženou navázat kontakt. Po měsíci truchlení se vrací do práce a na stole mu přistane pět let starý případ z archivu. Má to snad být trénink pro zdrceného inspektora, nebo je opravdu důležité se na případ podívat znovu a odklidit tak šéfovi ze stolu nevyřešené záležitosti před odchodem do penze?
Barbarotti se tedy vrací, i když se značnou skepsí k pozitivnímu výsledku, do roku 2007, kdy záhadně zmizel Arnold Morinder, přítel tzv. řeznice z Malé Barmy, po kterém zůstal jen moped v jezeře. Řeznice z Malé Barmy je ženou jménem Ellen Bjarneboová, která před mnoha lety zabila a rozporcovala svého manžela a Barbarottimu je jasné, že bude muset otevřít mnohem hlubší rány sahající až do roku 1989.
Tuto hlavní linii, kde se Barbarotti ujímá vyšetřování a hledá všechny zainteresované osoby, doplňují ještě další dvě dějové linky. Tou první, a pro celý příběh zásadnější, je příběh Ellen, neboli řeznice, v kterém nás autor nechává postupně nakukovat pod pokličku někdejšího života této ženy, na okolnosti, za kterých byl zavražděn její manžel Harry a jaké to mělo všechno následky. Tou druhou je vyšetřování, které vede Barbarottiho kolegyně Eva Backmanová, jejímž úkolem je objasnit smrt švédského demokrata, který byl podle všeho otráven. Ani tento případ však Nesser nevložil do příběhu jen tak. Na první pohled nepodstatné informace od matky oběti poslouží k tomu, aby Barbarotti pochopil, že svého manžela možná Ellen vůbec nezabila. Kdo by však lépe rozporcoval lidské tělo než bývalá pracovnice na jatkách?
Řeznice z Malé Barmy je skvělou kriminálkou, kde však nečekejte spousty krve a mordů. Jde spíše o vykreslení myšlenkových pochodů nejen vyšetřujícího, ale také pachatele a postupné uvědomění si života, jeho hodnot a spravedlivosti. Proto také Barbarotti na závěr svého vyšetřování pouze vymění výsledek za důvod otevření tohoto případu a nechá Řeznici i Morindera odpočívat.
Postava Gunnara Barbarottiho je bravurně vykreslená. Od jeho slabostí, které se vážou na ztrátu milovaného člověka přes mnoho kladů jako empatie, spravedlivost, dobrosrdečnost či zapálenost pro věc. Nesser zde velmi dobře zobrazil to, jaký rozdíl je mezi smrtí cizího člověka, která v tomto případě je braná pouze jako práce a mezi smrtí, která osobně zasáhne. O to víc na čtenáře celý příběh vdechne notnou dávku empatie, kterou prostě nelze necítit a Gunnara Barbarottiho si neoblíbit.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.

Komentáře (0)