Každá sama za sebe

recenze

Jednoho sobotního červencového dne si užívá vrchní komisařka Ingrid Nyströmová společnosti svého vnoučka a zároveň se vnitřně vyrovnává s odchodem kolegyně Stiny Forssové, která po dramatických okolnostech opustila policejní oddělení a nechala se přeložit do Stockholmu. Na rozjímání ale není čas. Před Nyströmovou stojí další výzva, které musí čelit sama i bez kolegyně. V apartmánovém domě ve Växjö byl nalezen zavražděný mladý muž. Pachatel ale zvolil zvláštní praktiky: oběť zastřelil a ještě ji uštědřil těžkou řeznou ránu. Pitva ke všemu prokáže, že namísto srdce zanechal vrah v těle měsíční kámen.

Do vyšetřování se zapojuje celý tým, který je poznamenaný personálním zemětřesením i divnou atmosférou, která se tu vytvořila. Příjemným zpestřením je nová posila v podobě mladičké absolventky policejní akademie Sary Hjalmarssonové, která vzbudí u svých starších kolegů nečekanou pozornost.

„Červený pokoj“ je už devátou epizodou série s dvojicí vyšetřovatelek Nyströmová a Forssová. Okolnosti rozdělení těchto výrazných postav jsou pro tento díl nepodstatné a jsou obsahem předešlých dílů. Proto není nutné se tomu v této chvíli více věnovat, abychom nespoilerovali obsah čtenářům, kteří se na předešlou zápletku teprve chystají. Důležité pro nás je, že ani teď neopouštíme odešlou Stinu Forssovou, jejíž další osud nás čeká v tomto díle. Na novém působišti dostane přidělený případ severně od polárního kruhu, kde v místní autodílně někdo zabil automechanika. A tak si vlastně můžeme vychutnat hned dva detektivní příběhy.

Případ Stiny Forssové je zajímavý mnohokrát vyzkoušenou a ověřenou zápletkou „zamčeného pokoje“. No řekněte, autodílna zamčená zevnitř a uvnitř pouze mrtvola technika, na kterého spadlo špatně zajištěné opravované auto. Jenže pitva prokázala, že to jen mělo vypadat jako pracovní úraz s následkem smrti, důkazy o vraždě jsou zcela nezpochybnitelné a uvolněné vozidlo bylo jen kamufláž. Tomuto přijít na kloub bude pro Stinu opravdovým oříškem.

V předešlých dílech často kontrastoval přístup k řešení kriminálního případu obou vyšetřovatelek a nebudu lhát, že právě povahový rozkol a způsob volený k dosažení dopadení pachatelů mě moc bavil. Možná proto jsem měla zpočátku určité předsudky, jak se to autorům podaří celé poslepovat, když každá vyšetřovatelka povede jiný případ na vlastní pěst a k tomu budou nezávisle mnoho a mnoho kilometrů od sebe. Kupodivu to bylo výborné. Kniha získala dynamiku, a přestože jsou detektivky této řady více postavené na procesních úkonech vyšetřování a osobních charakterových linkách zúčastněných aktérů, mělo to náboj. Motivy obou vražd byly těžko uchopitelné, množí se zde spekulace o rituální vraždě, vzlíná tu tématika etnické nenávisti a na stole je i úvaha, že jde o práci sériového vraha a na další oběť nebude nutné dlouho čekat. Řadu zajímavých situací nabízí ale třeba i taková spolupráce mezi mladou kolegyní a starými vlky na pracovišti. Pro koho by to bylo málo, je tady na pozadí ještě jeden úplně nesouvisející příběh o mladém nadšenci do skútrů, který na svém vymazleném stroji míří přes celou Evropu ze severu až do Řecka na setkání příznivců tohoto typu dopravních prostředků.

Jsem spokojená, detektivní zápletky se mi moc líbily a bavily mě postavy. Abych jen nechválila, menší vnitřní rozkol jsem měla s neustálými kulturními a literárními odkazy, jejichž použití si braly postavy často do úst. Ale to je detail. Jako celek hodnotím knihu kladně a další pokračování série si moc ráda přečtu.

Komentáře (0)