Kavárna v Kodani | Vůně kávy a skořicových šneků...

recenze

Kavárna v Kodani (2018) / Sorrow
Kavárna v Kodani | Vůně kávy a skořicových šneků...
Kate má všechno, co si jen mladá žena může od života přát. Je krásná, daří se jí v práci a teď to snad vypadá, že konečně i našla zajímavého partnera. Dokud ji tento zajímavý partner nepotopí před vedením firmy a je povýšen namísto ní. Kate zuří a chytne za pačesy první příležitost, která se jí naskytne, aby své nadřízené dokázala, že udělala chybu…

Tou příležitostí je PR výlet do Kodaně s partou neukázněných novinářů. Každý z nich si od cesty slibuje něco jiného a Kate má plné ruce práce, aby celou skupinu udržela pohromadě. Jejich hlavním úkolem je nasát místní atmosféru hygge a pomoci následně zpropagovat nově otevřený dánský obchodní dům s bytovými doplňky v Londýně. Byť je zezačátku skeptická nejen řada účastníků ale dokonce samotná Kate, brzy zjistí, že Dánsko není zemí nejšťastnějších lidí nadarmo.

Kavárna v Kodani je jako každá správná romantika napěchovaná žánrovými klišé. Nechybí proto šablonovité postavy, ke kterým ovšem velmi snadno přilnete, očekávaný propletenec vztahů s hate to love motivem a sled událostí, jenž prostě čekáte. Jako celek sice nepřekvapí, na druhou stranu se čte opravdu dobře a daří se jí navodit příjemnou „hygge“ atmosféru. Při čtení jako byste vážně cítili vůni čerstvě uvařené kávy a skořicových šneků právě vyndaných z trouby.

Kniha vás mimo to možná alespoň na malý okamžik donutí, zamyslet se nad způsobem života, jaký vedete. Věřím, že každý alespoň na pár minut zatouží odhodit ten konzumní uspěchaný život, nasednout do letadla a odjet někam daleko. Třeba do charismatické Kodaně. Prostředí je vykresleno velmi věrohodně, je vidět, že autorce není cizí. Zrovna tak i Kateina práce PR a trable se všemi těmi rozmarnými novináři. Julie Caplinová zde jistě čerpala z vlastních zkušeností.

Jako celek je kniha milou oddechovkou, která v rámci žánru ničím nepřekvapí, ale na druhou stranu je čtivá a navozuje útulnou atmosféru. Ženy při ní mohou vypnout a alespoň na malý okamžik se skrze stránky dostat do kodaňských uliček po bok překrásného prince na bílém koni. Já sama se fanouškem romantiky asi nikdy nestanu, na druhou stranu jednou za čas ani ta neuškodí. Celkovému dojmu bohužel ubližuje množství překlepů a nepříliš povedený překlad. Zda tyto výtky ovšem směřovat k překladateli nevím neb jsem měla nedávno možnost debatovat s několika redaktory, kteří se všichni shodli na tom, že když nám v textu něco drhne, bývá to právě jejich chyba.

Komentáře (0)

kniha Kavárna v Kodani recenze